Prehistorické malby ve španělské jeskyni Altamira jsou v učebnicích uváděny jako nejstarší umění. Připisovaly se magdalénienu, kultuře svrchního paleolitu, datované do doby před deseti až 17 tisíci lety. Jen těžce se prosazovalo novější datování, podle kterého mohly být ještě o téměř deset tisíc let starší, z aurignacénu. Nikdy ale nikoho nenapadlo pochybovat o jejich autorství – kdo jiný by to měl být než my, moderní lidé. Článek v červnovém vydání prestižního magazínu Science ale připouští, že je mohli udělat naši starší bratranci, neandertálci.

Rudé kolo, vytvořené technikou šablony, je staré více než 40 800 let.

Nejnovější datování totiž posunulo vznik kreseb do temné minulosti čtyřiceti tisíciletí. To byli lidé na své cestě z Afriky nejspíš teprve na Balkáně a jejich předvoj v nejlepším případě někde ve střední Evropě, ale sotva až na Pyrenejském poloostrově. Britsko-španělský tým archeologů popsal ve Science výsledky zkoumání padesáti maleb z jedenácti různých lokalit včetně Altamiry a starších, přesto méně známých jeskyní El Castillo a Tito Bustillo. Vědci k datování použili zbrusu novou metodu.

Datování je obtížné

Určit stáří paleolitického umění je obtížné, protože malby obvykle neobsahují organické pigmenty. „Normálně“ se archeologie opírá o radiokarbonové datování. To vychází z výpočtu změny počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C v původně živých objektech. Není to příliš přesná metoda, navíc limitovaná časovým rozmezím od 50–100 tisíc až do jednoho sta let do minulosti. Jinou metodou je draslík-argonové datování, opírající se o rozklad draslíku ve vulkanických horninách. Luminiscenční metody zjišťují stáří předmětů podle změn plynoucích z přirozené radioaktivity. Tentokrát vědci použili metodu založenou na přeměně izotopů uranu na thorium.

Pracovníci bristolské univerzity při snímání vzorků kalcitu z jeskyně Tito Bustillo.

Pracovníci bristolské univerzity při snímání vzorků kalcitu z jeskyně Tito Bustillo.

FOTO: fotobanka Profimedia

Radioaktivní uran je totiž v nepatrném, ale měřitelném množství v kalcitech, několikamilimetrovém povlaku, jenž se po tisíce let usazoval na malbách, podobně jako vznikají krápníky. Uran se podle známých zákonů rozpadá a mění v thorium, takže podle zjištěného poměru obou prvků ve zkoumaném vzorku kalcitu je poměrně snadno spočítatelné i datum, kdy se začal tvořit.

Tahle metoda není v archeologii nová, ale vyžadovala poměrně velký vzorek. Alistairu Pikeovi z bristolské univerzity se podařilo metodu propracovat natolik, že pro analýzu stačil milimetrový vzorek – dost malý na to, aby jeho odebrání prehistorické malby nepoškodilo.

Kresby podle šablony

„V kantabrijské lokalitě El Castillo jsme našli obrazy vytvořené nastříkáním barvy na ruku, přitisknutou ke skále. Jedna sada je starší než 37 700 let,“ napsal Pike. Časový údaj ovšem určuje stáří vrstvy, která malbu překryla – ta tedy s největší pravděpodobností musí být ještě starší. „Jen o kousek dál je na jeskynní stěně rudé kolo, vytvořené velice podobnou technikou šablony – to je staré více než 40 800 let,“ konstatoval archeolog. Oznámení zapůsobilo mezi odborníky jako bomba. Některé figurální motivy v Altamiře jsou podle nového datování staré 35 600 let, což je o deset tisíc víc proti dosavadním předpokladům. Figury v jeskyni Tito Bustillo vznikly před 35 000 až 29 600 lety.

Řada červených disků v jeskyni El Castillo může být dílem neandertálského umělce.

Řada červených disků v jeskyni El Castillo může být dílem neandertálského umělce.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Tohle jsme nečekali“

Světové prvenství malbám zůstalo, ale na časové linii se posunuly o tisíce let do minulosti. „Doufali jsme, že výsledky našeho zkoumání budou objevné, ale tohle jsme nečekali,“ přiznal spoluautor výzkumu Joao Zilhao z univerzity v Barceloně. Naznačil, že tedy mohou být starší než západoevropská existence druhu Homo sapiens, a tudíž mohou být dílem neandertálců.

Ti rituálně pohřbívali své mrtvé, vyráběli šperky z mušlí a kostí, zdobili si těla barvami a možná uměli i mluvit, takže nepochybně dokázali používat symboly, připisovat jedné věci význam něčeho jiného.

Zeď rukou vznikla nastříkáním barvy na „šablonu“ z lidské ruky.

Zeď rukou vznikla nastříkáním barvy na „šablonu“ z lidské ruky.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Proto také mohli vytvářet nefigurativní umění,“ shrnuje Zilhao argumenty pro tvrzení, že neandertálci jsou autory červených řad disků a šablonovitých otisků rukou. Aby obrazy vytvořili moderní lidé, museli by si vytříbený umělecký styl osvojit doslova za pochodu. Za opravdu rychlého pochodu – žádný srovnatelně starý nález lidských pozůstatků či předmětů jimi vyrobených či užívaných archeologové ze západu Evropy nemají.

„Cítím to v žaludku,“ přiznal Zilhao při prezentaci výsledků studie. „Jsou tu silné náznaky, že ty malby jsou neandertálské. Zatím důkaz nemáme, ale až najdeme kresby, které budou staré 42, 43 nebo 44 tisíc let, pak to bude jasné.“