Románem skládaným prakticky z navazujících povídek prochází od 70. let minulého století do současnosti životem bývalého punkrockera Bennieho Salazara a lidí, kteří ho obklopují. Manželky Stephanie, hudebních parťáků, asistentky Sashy i jejich dětí.

V „informačním“ věku je na rozdíl od hrdinů Faulknerových nebo Steinbeckových románů, které rovněž oslovily americkou zkušeností čtenáře na celé planetě, netrápí sociální podmínky, útlak vyžadující prosazení se v existenční nejistotě. Přesto Eganová odkrývá temné stránky v jejich osobnostech.

Možná že to je jeden z důvodů vnitřní osamocenosti uprostřed početné společnosti, která trápí prakticky všechny postavy pohybující se v orloji autorčina zájmu. Kde se rodí pocit sounáležitosti, který by byl vysvobozením z neustále se opakujících individuálních zkušeností? To je jedna z otázek dnešní moderní společnosti, jíž staví Eganová zrcadlo.

Obava navázat trvalý vztah

V jejím podání se naplno projevuje změna autorské optiky i jazyka. Jednotlivé výpovědi se teprve ve čtenářově vědomí spojují v obraz vzájemně podmíněných existencí. Není potřeba jen slov, zpovědí, popisů událostí či psychologických portrétů. K nejpůsobivějším částem prózy patří téměř osmdesátistránková powerpointová prezentace Sashiny dvanáctileté dcery.

Obava navázat trvalý vztah, v němž se obětují partneři navzájem, přispívá k vyprázdnění života jedinců pohybujících se neustále vedle sebe. Často netušících, co druhý vlastně chce. Snad je mementem spojení rukou s umírajícím kamarádem, který tak potřebuje pocítit zájem druhých.

Základní problémy své doby

Jako by byli postiženi všichni, kteří zažívají osamocenost v davu druhých. Vnitřní samota uprostřed společnosti poskytující základní existenční jistoty. Jsou materiální podmínky ale jediné, které potřebuje člověk „rozumný“ skutečně uspokojit?

Americká prozaička se tak jeví jako postmoderní pokračovatelka literatury ukazující základní problémy člověka své doby. Pro zmiňované spisovatele to byl člověk usilující uprostřed nerovných sociálních podmínek o přežití i prosazení. Jako by dnes prosazení se a zajištění základních existenčních potřeb nebylo ve vyspělé zemi tím nejhlavnějším problémem. Civilizace se nadále vyvíjí a sny o „šťastném“ životě dalších generací jsou podrobovány nelítostným zkouškám života.

Je zásluhou Jindřicha Jůzla, odpovědného redaktora edice Světová knihovna, že český čtenář dostává v tradici Odeonu nejpůsobivější literární výpovědi o světě, který je i naším domovem.

Celkové hodnocení: 85%