„Mé rozhodnutí je motivováno snahou vybrat z uchazečů nejlepšího manažera,“ tvrdil tehdy ministr, odvolaný později za vlastní dosti nejasné majetkové poměry. Zeptali jsme se některých kulturních osobností, jak se podle nich tato volba osvědčila.

Jan Skřivánek, šéfredaktor časopisu Art & Antiques, řekl: „Vítězství Vladimíra Rösela v loňském konkurzu přinejmenším část odborné veřejnosti popudilo. Postavit do čela největšího muzea umění v zemi člověka, který jako svou kvalifikaci uvádí, že na střední škole po galerii prováděl zahraniční návštěvy, je výsměchem všem, kdo umění a kulturu berou vážně. Přesto Röselova výchozí pozice nebyla beznadějná.

Po dvanácti letech s Milanem Knížákem se navíc všichni těšili na změnu. Rösel však tuto dobrou vůli nedokázal vůbec využít. Na jedné straně se neuměl vůči svému předchůdci jasně vymezit, na druhé od začátku zaujal nepochopitelně defenzívní postoj. Místo toho, aby nabídl vizi, se soustředí jen na to, aby neudělal velkou botu.“

Vyhýbá se médiím

Skřivánek kritizuje i jiné věci: „Médiím se raději vyhýbá, a pokud není zbytí a musí se někde veřejně vyjádřit, dává si záležet, aby nic neřekl. Podobně se podle všeho chová i uvnitř galerie. S odstupem roku se ukazuje, že největším nedostatkem Rösela není to, že není odborník, ale že není manažer. Je možná dobrým finančním poradcem a investičním bankéřem, ale na řízení NG to zjevně nestačí.“

Pohled přímo z nejužšího vedení Národní galerie nabídl Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění: „Za dané situace může funkci generálního ředitele NG vykonávat pouze dobrý ekonom. Změny pokračují podle harmonogramu, byť se někomu mohou zdát pomalé. Realizovaly se důležité výstavy, vztah k veřejnosti se stal vstřícnější, snížilo se vstupné, meziročně se zvýšila návštěvnost, humanizoval se Veletržní palác. Zásadně se mění mimo jiné systém řízení, nastavení procesů a koncepce.“

Historik umění a profesor na ČVUT Pavel Kalina tvrdí: „Jmenování ekonoma do čela NG bylo projevem současného manažerského přístupu k řízení velkých podniků, kdy se předpokládá, že firmu nebo instituci může úspěšně řídit i člověk, který jí vlastně vůbec nerozumí. Nevím, jak je na tom NG ekonomicky, a netvrdím, že to není důležité. Nicméně myslím, že jejím smyslem je ještě cosi jiného než nebýt v červených číslech. V tomto ohledu na mě současné vedení NG nepůsobí vůbec nijak. Jako kdyby žádné generální vedení NG neexistovalo a všechny sbírky se tak nějak samospádem sunuly dál.“

Letitý spor s Diag Human

Martin Kodl, soukromý galerista, Právu řekl: „Po roce působení nového vedení NG je neobjektivní komplexně hodnotit její činnost, především z důvodu časové náročnosti nových projektů, vizí a cílů, směřujících k delší budoucnosti.

Bylo by solidnější zabývat se veškerou problematikou v průběhu delšího časového horizontu. Především komplikovaná ekonomická situace ve státní sféře a letitý spor s Diag Human mají na tuto instituci negativní dopad. Jsem optimista a věřím, že se nové vedení dokáže s nelehkou situací vypořádat.“

Ztratil zásadní sponzory

Tradičně největším odpůrcem nového vedení je Milan Knížák, kterého Vladimír Rösel vystřídal. Právu řekl, že by jeho odpověď byla na celý článek, takže alespoň heslovitě poskytl tyto orientační body:

„Rösel absolutně nerozumí provozu NG a dokonce ani ne po ekonomické stránce. Nekomunikuje s odborníky, pouze s vytipovanými či přivedenými nohsledy. Snaží se bezdůvodně zlikvidovat všechno, co vzniklo za minulého vedení NG. Ztratil zásadní sponzory. Jeho neschopnost rozhodovat brzdí provoz a rozvoj NG.

Ztratil kontakty s mezinárodní muzeální scénou. Jediné, co se změnilo, je zřízení kavárny na místě, kde již jednou nefungovala a znovu nefunguje. Za jeho vedení se uspořádala výstava Ostrovy odporu, která měla být tahákem, ale zatím je to propadák. Je neprofesionální a není schopen zastávat vedoucí místo. Podle jeho vlastních výroků je mu Národní galerie lhostejná.“