Když už se zdálo, že jsou vyčerpány všechny gagy, sarkasmy, vzkazy a odkazy právníkům Heleny Fibingerové, Bárou Tachecí napružených proti břitké rozhlasové satiře Davida Drábka Koule, zazpíval v sobotu na premiéře její scénické verze v hradeckém Klicperově divadle znamenitý song Darka Krále osobně Petr Kotvald – idol „z naší školky“ - přítomnému králi Václavu Klaunovi I.

Petr Kotvald zpívá na premiéře Koule Králi Václavu Klaunovi I., kterého hraje Jiří Zapletal.

Petr Kotvald zpívá na premiéře Koule Králi Václavu Klaunovi I., kterého hraje Jiří Zapletal.

FOTO: Jiří P. Kříž, Právo

Na trůnu Milena Česká zatím jediné jméno v ohlédnutí za „píárově“ nejlépe ošetřeným dílem současné dramatické literatury, v anketách před rokem figurujícím na vrcholu – mezitím se zaprášilo i po jeho knižní podobě – je fikcí.

Václava Klauna hraje Jiří Zapletal. Jeho role v nové Kouli je ovšem nezanedbatelná. A venkoncem optimistická: Předává státnické žezlo atletické královně Mileně České v bravurním a identickém hereckém pojetí také někdejší koulařky Pavly Tomicové v rouše kněžny Libuše.

Kdyby sportovní legendy Fibingerová, Kratochvílová i s atletickým svazem nepodlehly bonzovací mánii investigativní žurnalistky, že Drábkova hra je ausgerechnet o nich, a prokázaly dostatek nadhledu, objevily by se na premiéře. Všechny tři. I se svými na kořist nažhavenými cenzory-právními zástupci. Ano také Kusadla Sáry Tlachecí, kterou hraje Kamila Sedlárová, vnesla do klicperovské Koule povědomou, varovně sykavou dikci.

Na druhé straně by ale příběh o údělu bodré vrhačky Mileny a úsměv ztrativší běžkyně Radmily obě sportovkyně dojal k slzám. To prosím bez ironie. Nové Drábkovy monology jsou totiž upřímně obdivné. Blíží se oslavnému hymnu. A po pravdě řečeno, celek retardují.

O prokletí politiky ve sportu ve válce mezi západem a východem, o bojištích bojkotovaných olympiád v Moskvě a Los Angeles, o generaci mistrů zničených dopinkem a ideologií je Drábkova Koule. Nic není definitivně zažehnáno, jak ukazuje blížící se šampionát kopálistů v Polsku a na Ukrajině. Už zase vyhrožují bojkotem, a jen doufejme, že aspoň fotbalové svazy tentokrát nezblbnou.

Jako z Revizora

Money is money. Jako z Revizora David Drábek zužitkoval v Kouli pro divadlo, kterému šéfuje, všechny zářné zkušenosti z kosmicky surreálných a k TV konzumu břitkých kabaretů, které od Hořících žiraf v Olomouci přes Kostlivce v silonkách až po čtyřlístkovou epizodu v Minoru a Jedlíky v čokoládě (titul Hra roku 2011) v Hradci rozvíjí k dokonalosti. S dvorním hudebníkem Králem už dvacet let.

To jen tak pro ty, kdo se o něm dověděli, až napsal ironii proti nešvarům ve světovém sportu. Řekněte někdo, prosím vás, báťuškovi tam ve Stolici i legendám na žírném Slovácku či v zdravých lesích Vysočiny, ať se pochlapí a přijedou. Že tam a tam, žijí Bobčinský a Dobčinský… Koule není zlá, je nádherně lidská. Snad s výjimkou portrétu Tlachecí.

Hodnocení: 90 %