Havlova hra Asanace, kterou uvedete v pátek v premiéře, byla v dramaturgickém plánu pražského Divadla Na zábradlí již od jara loňského roku. Měli jste možnost konzultace textu s Václavem Havlem?

Bohužel ani ne. Ale drobné škrty v textu jsme mu posílali a proti těm neprotestoval. Václav Havel se těšil na první čtenou zkoušku hry, jeho zdravotní stav už mu ale nedovolil přijet na ni z Hrádečku. Ovšem byli jsme v kontaktu jak s jeho kanceláří, kde nám předali nahrávku Asanace, kterou Havel sám namluvil, tak i skrze fotografa Bohdana Holomíčka, který mu ještě v den první čtené zkoušky z ní ukazoval fotografie a pouštěl video. A na oplátku nám poslal svou fotografii s textem Asanace, na kterém bylo napsáno, že se těší na premiéru. Té se, bohužel, už nedočkal.

Proč jste z Havlových her zvolili Asanaci? Jak zapadá do projektu Čí je to město?

My jsme si na sezónu 2011/2012 nejdřív formulovali to, o čem ji chceme dělat, a z toho vznikl název Čí je to město? Pak následovalo mimo jiné uvažování o textech, které bychom chtěli uvádět. S výjimkou Asanace texty k tomuto tématu teprve vznikají. Havlova Asanace je jediný hotový text, který se nám do tématu sezóny nádherně hodil. Už jenom proto, že se tam jedná o podobách města – místa lidského spolužití.

V čem nejvíce pociťujete paralelu mezi atmosférou společenské nesvobody a nátlaku v 80. letech, popisovanou v Asanaci? V čem je pro vás nynější aktuálnost této hry?

Reflektuje období celé historie komunistického Československa – od 50. let až do tzv. přestavby. Střídá se tam éra útlaku s obdobím naděje na svobodu, ostatně tak, jak to bylo. Aktuálnost hry souvisí s politicko-developerskou mocí rozhodovat o našem prostředí i proti vůli občanů, kteří v něm žijí. A o stále uhasínané naději, že člověk o něčem spolurozhoduje.

O Havlových textech se říká, že na jevišti nejlépe fungují tzv. „nerežírované“. Jaký je váš názor a vaše zkušenost s Asanací, respektive s herci Divadla Na zábradlí?

Já jsem tento názor ještě neslyšel. Ale my bychom, doufám, že mluvím i za herce, chtěli udělat kvalitní inscenaci s výraznou možností někoho zasáhnout nebo alespoň nenudit.