Opera otce ruské klasické hudby Michaila Glinky nebyla pro znovuotevření legendární ruské scény vybrána náhodou. Pětihodinové dílo odborníci považují za základní kámen ruské operní tvorby a sázku na jistotu. Jejich představy ale rozboural režisér Dmitrij Čerňakov, který romantický příběh zasadil do reality 21. století. Většina obecenstva záměr nepřijala a závěrečnou oponu doprovodila pohoršenými výkřiky „Hanba!“ a bučením.

Ruská klasická opera Ruslan a Ludmila

Pětihodinové dílo odborníci považují za základní kámen ruské operní tvorby a sázku na jistotu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Agentura AFP označila postmoderní pojetí Glinkovy klasiky za „bezprecedentní skandál“.

Režisér nahradil pohádkovou atmosféru devatenáctého století scénami z thajských masáží, spoře oděnými krasavicemi na bruslích a postavami tetovaných atletů. Tak bouřlivý odpor prý scéna Velkého divadla dosud nezažila. „Kde jsem se to ocitla, cožpak je to nějaké varieté?“ komentovala odvážnou inscenaci jedna ze starších divaček.

Ruská klasická opera Ruslan a Ludmila

Tak bouřlivý odpor prý scéna Velkého divadla dosud nezažila.

FOTO: fotobanka Profimedia

Umělecký kritik respektovaného listu Kommersant označil novou premiéru Glinkovy opery za riskantní, ale umělecky zdařilý čin. Obnovené divadlo prý vydalo jasný signál o tom, že lpění na tradici je minulostí. „Evropané novému pojetí porozumějí,“ napsal Kommersant.

Ruská klasická opera Ruslan a Ludmila

Obnovené divadlo prý vydalo jasný signál o tom, že lpění na tradici je minulostí.

FOTO: fotobanka Profimedia