„To znamená, že má čtenáře především vzrušovat. Smyslem umění je podle mého zjitřit jeho city,“ dodal na besedě, kterou vedl se znalostí jeho díla překladatel a editor Petr Matoušek.

Banville, rodák z Wexfordu na jihu Irska, má mimořádný vztah k Praze. Prokázal to romány Doctor Copernicus i Kepler, věnovaným osobnostem rudolfinské Prahy. „O Praze jsem psal dříve, než jsem ji navštívil, a byl jsem rád, že jsem ji popsal tak dobře,“ svěřil se Banville. „Pohled srdcem je totiž přesnější než jiný popis,“ dodal.

Česky vyšel román Moře

Do češtiny byl přeložen zejména jeho román Moře, za který dostal v roce 2005 Man Booker Prize. Příběh kunsthistorika Maxe Mordena, který se vrací do přímořské vesnice, kde kdysi jako chlapec trávil prázdniny. Dále Kniha doličná a Kdo je bez viny.

Na překlad čekají Prague Pictures (Pražské obrázky) z roku 2003, kniha inspirovaná kouzlem fotografií Josefa Sudka, které ho fascinovaly. Publikace se však dočkaly jeho detektivky, které píše pod pseudonymem Benjamin Black, a sice Anatomie strachu a Kdo je bez viny.

Jsou témata, o kterých by se vůbec nemělo psát

Na otázku o vztahu k myšlence, kdy byli spisovatelé považováni za svědomí národa, odpověděl Banville poměrně kategoricky. „Umění a věda vycházejí ze stejného základu, ale pak se rozcházejí. Nemůžeme směšovat umění a politiku.

Umění totiž považuji za extramorální – nikoli za nemorální či morální. Je to umělecká tvorba, při které se jako autor nekontroluji. Navíc jsou některá témata, o kterých by se vůbec nemělo psát,“ dodal. K takovým počítá třeba útok na newyorská dvojčata z 11. září 2001.

John Banville

John Banville

FOTO: Archiv, Právo

„O tomto tématu bych zakázal psát nejméně dvacet let,“ řekl Banville. Jestliže se někdo pokouší směšovat umění a politiku, je to chyba a výsledkem je podle něho špatné umění a špatná politika. Banville se vyznal z vášně pro tvorbu. „Kdyby se mě někdo zeptal, co je největší výmysl světa, odpověděl bych, že je to věta. Není nic krásnějšího než hezky sestavená věta.“