Británie si připomněla už loni 70. výročí bitvy o Británii, která připravila nacistům první porážku druhé světové války. V pátek byla v muzeu RAF otevřena přechodná výstava Brothers in Arms, která se zaměřuje konkrétně na zásluhy polských a československých pilotů.

"Je to důležitý příběh, o kterém mnoho lidí v Británii neví," řekl Dye. "Výstava nám umožnila ocenit ohromný příspěvek těchto pilotů při bitvě o Británii, stejně jako jejich služby pro RAF během celé války."

V bitvě o Británii během léta a podzimu 1940 létalo podle údajů Muzea RAF 2917 pilotů, z toho asi pětina pocházela ze zahraničí, včetně 145 Poláků a 88 Čechoslováků. Víc pilotů bylo kromě Britů (2334) jen z Nového Zélandu (126) a Kanady (98). Celkem sloužilo v RAF za války asi 2000 Čechů a Slováků a 480 jich přišlo o život.

Nejvíce sestřelů na straně RAF měl Čech z polské perutě

Symbolem důležitého příspěvku československých letců je Josef František, který během bitvy o Británii sestřelil ze všech pilotů RAF nejvíc letadel, připomněl Dye slavného pilota, který měl na kontě 17 německých letounů.

Na výstavě je knipl ze stíhačky V7289 Hawker Hurricane, se kterou často František létal. Koncem září 1940 s ní havaroval jiný pilot u Stoke d´Abernon v hrabství Surrey. V roce 1977 knipl a další součástky letadla na místě havárie nalezli nadšenci z organizace Air Historical Group.

část expozice věnovaná Josefu Františkovi

Část expozice věnovaná Josefu Františkovi

FOTO: Stanislav Mundil, ČTK

Vedle kniplu je telegram o Františkově smrti. František létal za polskou 303. peruť umístěnou v Northoltu a havaroval 8. října 1940 při návratu z hlídkového letu, podle telegramu bez zavinění nepřítele.

Důvody havárie jsou dodnes nejasné. Podle jedné teorie se na něm projevovalo vyčerpání, podle dalších názorů chtěl předvést své dívce akrobatické kousky a zavadil o střechu domu.

Výstava také cituje Františkova velitele, Witolda Urbanowicze, podle něhož byl český pilot skvělý člověk, ale ve vzduchu byl temperamentní, tvrdohlavý a nedisciplinovaný individualista. Nakonec se dohodli na kompromisu a František létal jako "host" perutě, takže měl víc prostoru pro své manévry.

Výstava v londýnském Muzeu RAF připomíná zásluhy československých a polských pilotů. Na snímku telegram oznamující smrt československého stíhacího esa Josefa Františka při návratu z hlídkového letu 8. října 1940.

Výstava v londýnském Muzeu RAF připomíná zásluhy československých a polských pilotů. Na snímku telegram oznamující smrt československého stíhacího esa Josefa Františka při návratu z hlídkového letu 8. října 1940.

FOTO: Stanislav Mundil, ČTK

Poválečné represe hrdinů

Dalším vystaveným dobovým dokumentem je zpráva, kterou po letu u francouzského pobřeží a po útoku na německé messerschmitty podal Karel Kuttelwascher, který měl na svém kontě 15 sestřelených letadel.

Expozice se zaměřuje i na smutné osudy letců, kteří byli v Československu po komunistickém převratu v roce 1948 pronásledováni. V Polsku měli problémy hned po válce.

V červnu 1946 byla v Londýně Victory Parade (Přehlídka vítězství), které se účastnili zástupci všech národů, které bojovaly za války na straně Britů. Nicméně v té době už Británie uznávala Sověty podporovanou polskou vládu, která na Stalinův tlak nechtěla, aby polští letci na této přehlídce byli. Britská vláda tak Poláky nepozvala. Byla to pro Poláky velká rána, řekl Dye a připomněl, že britský premiér se za to před pár lety omluvil.