Na letošních letních festivalech jste vystupoval s doprovodnou kapelou a na kytaru jste hrál sporadicky. K písničkáři ovšem ten nástroj patří…

Podle mě dnes nemusí nutně znamenat, že když je člověk písničkář, měl by hrát na kytaru. Písničkář je z mého pohledu spíš ten, kdo píše a prezentuje své písně. Já jsem na kytaru dlouhou dobu hrál, většinou mě ale stejně doprovázela kapela, která do koncertních podob skladeb otiskla vlastní výraz. Pro písničky jako takové podle mě není až tak důležité, v jakém hávu jsou prezentovány na koncertech. Z člověka nedělá písničkáře to, jestli jsou hrány v úpravě rockové, anebo folkovější.

Vy ale máte i zdravotní potíže.

Ano, k tomu, abych při koncertech nehrál na kytaru, mám i zdravotní důvody. Koupil jsem si totiž další kytary a při přípravě letního elektrického programu jsem se „přecvičil“ a dostal zánět šlach. Půlku letních festivalů jsem odehrál s kytarou, druhou už bez ní. Naštěstí jsme od října plánovali přijmout do kapely druhého kytaristu. Když chce totiž člověk zpívat a přitom dělat nějakou show, nedovoluje mu to na kytaru hrát velké složitosti. Kytaristu Josefa Štěpánka, který s námi nahrával poslední album, jsme kvůli tomu mému zánětu přijali trochu dříve. Moc jsem ho do kapely chtěl.

Chcete se po uzdravení vrátit i jako kytarista?

O tom teď moc nepřemýšlím. Přítomnost nového člena mi uvolnila ruce a dala mi možnost více komunikovat s lidmi. Asi to dopadne tak, že si kytaru budu brát jen na pár písniček koncertního programu. Doufám, že se mi ruce uzdraví co nejdříve, protože zánět šlach mě samozřejmě limituje i při skládání. Není navíc moc dobré skládat s vědomím, že když budu hrát hodinu na kytaru, léčení se mi protáhne třeba i o měsíc.

Co bude po skončení vašeho letního elektrického turné?

S elektrickým programem budeme v omezenější míře pokračovat dál, ovšem již na začátku září jsme odstartovali akustické koncerty. Budeme hrát také v divadlech, a i když u toho bude celá kapela, provedení bude takové, aby vynikly texty a lidé mohli při vystoupení sedět a více se věnovat obsahu písniček. Kluci z kapely zvládají více nástrojů, čehož se také využíváme. Vzpomínáme vlastně na své folkové osadní časy. Všichni v kapele jsme totiž původně folkoví a country muzikanti.

Naznačil jste, že skládáte nové písničky pro další album. Jaké jsou v porovnání s těmi staršími?

Mám nějakých šestnáct písniček, z nichž chceme dvanáct vybrat na nové album. Měli bychom ho začít natáčet během září. Může se samozřejmě stát, že v průběhu natáčení složím další písně, které některou z těch vybraných nahradí. Deset písniček z již připravených je úplně nových, šest tvoří „šuplíkovky“, které jsem se bál v minulosti použít, protože jsou takové komornější. Myslím si ale, že poté, kdy mě lidé znají ze dvou alb, už není důležité mít na další desce samé rapované skladby. Snad mi mé texty uvěří i ve zpívané podobě.

Dojde tedy ke změně zvuku?

Teď je to tak půl na půl. Polovina věcí je docela našlápnutá, založená na rapovaném textu, druhou polovinu tvoří folkové písničky, které by posluchači ode mě asi nečekali. V aranžích bychom chtěli z těch našlápnutých udělat více folk a folkovější přitvrdit, aby se vzájemně propojily. Aranžérskou laťku jsme si nastavili písničkou Bojovnice, která byla na soundtracku k filmu Lidice a je zvukově dost barevná.