Řešila někdy skupina Medvěd 009 podobnost se zvukem skupiny Divokej Bill?

Už dávno si nemyslíme, že by tam nějaká výrazná podobnost byla. To bylo spíš na začátku, kdy se i Medvěd začal dostávat do povědomí fanoušků. Několikrát jsme o tom mluvili s Vaškem Bláhou z Divokýho Billa, se kterým jsme Medvěda před šestnácti lety založili. Způsob naší tvorby je v něčem podobný, protože kořeny jsou stejné. Divokej Bill ale používá jiné nástroje a jiné texty. Stavba písniček se může zdát někomu podobná, ale to je tak asi všechno.

Vaše třetí studiové album Pozdravuj je rozhodně nejbarevnější, jaké jste kdy nahráli. Je to i důsledek zvukového rozchodu obou kapel?

Já bych naše album vůbec nespojoval s Billem a ani nemluvil o rozchodu. Nikdy jsme neměli cíl znít stejně, a naopak jsme nikdy neřešili, že naše písničky nesmějí znít jako písničky Billa. Prostě jsme nad tím takhle nepřemýšleli. Barevnost nové desky je dána tím, že jsme se jako kapela zase o kus vyvinuli.

Jak?

Jednak se vyvíjíme obecně, jednak jsou na desce proti minulosti různé rukopisy a vlivy více lidí. Písničky jsme dělali dohromady hlavně s Rudou Rigem. Jeho rukopis je jiný než můj, takže je to pestřejší. Pod jednou věcí je hudebně podepsaný i kytarista Honza Štrup. Velký díl na aranžích má celá kapela, někdy se na nich dohodneme až po hodně ostrých diskusích. Zásadní podíl na konečném zvuku má ale i Milan Cimfe, v jehož studiu Sono jsme album nahrávali. Byl také producentem, který spoustu věcí vymyslel, několik nástrojů nahrával tak, jak je ve skladbách cítil, v některých písních upravoval frázování, některé části třeba doporučil škrtnout, některé věci jsme nakonec vůbec nevzali.

Která písnička z něho se nejvíce vymyká z dosavadního zvuku Medvěda 009?

Podle mě skladba Angličan. Napsal ji Ruda Rigo a původně to byla trochu jiná písnička, než v jaké podobě je na desce. Za tou stojí Milan Cimfe, který ji z většiny nahrál a předělal v naprosto „nemedvědovském“ duchu. Na album patří, potvrzuje pestrost.

Na desce jsou i smutné skladby…

Titulní písnička Pozdravuj je na nás opravdu nezvykle vážná. Měl jsem v hlavě piánový motiv a poprosil jsem Rudu Riga, jestli by nenapsal nějaký text, jenž by korespondoval s harmonií, která není úplně rozjuchaná. Po čase mi dal text, který se mi hrozně líbil. Ta písnička se týká každého, se smrtí jsme dříve či později všichni konfrontováni. Když jsme na našich internetových stránkách udělali anketu s otázkou, na kterou písničku máme natočit klip, Pozdravuj jednoznačně vyhrála.