Jak má takřka čtyřiadevadesátiletý režisér ve zvyku, dirigoval Jurij Ljubimov jako občan a divák herce na scéně baterkou z hlediště. Obdivuhodné. Spatřil světlo světa ještě měsíc před revolucí, která v roce 1917 otřásla světem. A věřte, nevěřte, Dobrý člověk ze Sečuanu omračuje svět už sedmačtyřicet let. Od roku 1964, kdy se Taganka vypravila k divákům!

A všichni mlčí!

Vedle Bergmana, Brooka a Wajdy patří Ljubimov k velikánům divadla druhé půle 20. století. Jeho Dobrý člověk, to je fascinace, uhranutí. Rusko v čase jeho premiéry se teprve chystalo k prvnímu vzdornějšímu nadechnutí: Sergej Paradžanov ve stejném roce natočil Stíny zapomenutých předků. S Andrejem Rubljovem omráčil Andrej Tarkovský svět až dva roky po zrození Divadla na Tagance; pro distribuci v Rusku ho mocní uvolnili až v roce 1973. Komisařku stvořil Alexandr Askaldov ještě o rok později a putovala do trezoru na dlouhých jedenadvacet let (do roku 1988), paradoxně až do chvíle, kdy byl z vlasti vyhnán pro změnu Ljubimov.

Jaké myšlenky vypálil s Dobrým člověkem ze Sečuanu v roce 1964 Ljubimov Rusku na čelo? „Všichni tu křivdu viděli - a všichni mlčí,“ volal z jeviště Taganky s Brechtem. „Jestli tu vládne bezpráví, bude zapotřebí vzpoura! A vzlétne ten, kdo neztratil naději.“
Mocní běsnili, lidská řeka hrozila Tagance povodní. Nepohodlného režiséra s ještě charismatičtějším Vladimírem Vysockým v souboru se ale podařilo vystrnadit až o dvě desetiletí později.

Ljubimovův Brecht je jiný, než jak ho pamětníci znají z výsostné éry Ludvíka Kundery a Evžena Sokolovského 60. let v brněnském Státním divadle. V jeho hledání dobrého člověka, kterým se z rozhodnutí bohů stane nejposlednější prostitutka Šen-te, sténá především porobený ruský člověk. Je dobro, nebo ho lze nastolit jen s pomocí zla - bratrance Šui Ta?!

První krok byl učiněn

Ljubimov a jeho trhovci, vodonosič, stolař či nezaměstnaný nikdy nepropadli beznaději. Dobová kritika si troufla na titulek První krok byl učiněn. V intelektuální nespokojenosti jich věnoval dodnes nepravostmi zužované vlasti i nám dalších tisíc. A naděje ještě žije.

Dobrého člověka ze Sečuanu zdobí velké výkony herců, s nimiž režisér sám v Hradci ovšem nebyl spokojen, protože „nehráli z nitra“. Nebýt spokojen žene lidstvo i Ljubimova dál.

Divadlo na Tagance Moskva - Bertolt Brecht: Dobrý člověk ze Sečuanu. Režie Jurij Ljubimov, hudba Anatolij Vasiljev, Boris Chmelnickij, scéna Boris Blank. Premiéra na Tagance 23. dubna 1964, psáno z reprízy 22. června 2011 v Klicperově divadle Hradec Králové.

Celkové hodnocení: 100%