Hlavní obsah

Téměř po sto letech uvede Národní divadlo Wagnerova Parsifala

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Téměř po sto letech se na jeviště pražského Národního divadla (ND) vrátí v sobotní premiéře poslední hudební drama Richarda Wagnera Parsifal. Naposledy ho v ND uvedl Karel Kovařovic v roce 1914. Hudebního nastudování se nyní ujal v Praze známý Američan John Fiore, šéfdirigent Norské opery v Oslu, který před šesti lety v ND uvedl Wagnerovu tetralogii Prsten Nibelungův.

Článek

Režisérem pětihodinové inscenace je umělecký šéf opery ND Jiří Heřman. „Uvedení Parsifala je velkým svátkem pro každý operní dům. Zcela výjimečný titul s tematikou duchovního rozměru bytí vede k zamyšlení či zastavení nad smyslem lidské existence,“ tvrdí Heřman.

Parsifal má nejen v operní literatuře, ale i ve Wagnerově tvorbě výjimečné postavení. Základem příběhu je legenda o Svatém grálu, která Wagnera fascinovala po řadu let, zabýval se jí už při kompozici Tannhäusera a zvláště pak Lohengrina, ale své symbolické naplnění našla až v jeho poslední opeře, jíž se zabýval – od první inspirace na Velký pátek roku 1857 až po premiéru v Bayreuthu roku 1882 – téměř čtvrt století.

V Parsifalovi se střetne čaroděj Klingsor s králem hradu Grálu Amfortem, jehož porážka ohrozí obřad „odhalení Grálu“. Spásu přináší až čisté srdce mladého rytíře Parsifala, který porazí Klingsora a vrátí Svatému grálu jeho slávu. Samotný příběh ale skrývá řadu mystických významů.

Parsifalova nekonformnost je blízká i modernímu člověku

„Parsifal je moderní legendou, mýtem a je třeba mu rozumět především v symbolické rovině. Wagner vytvořil na základě motivů ze středověkého eposu Wolframa von Eschenbach i z buddhistické mytologie tajuplné podobenství o lidstvu, které v nekonečném koloběhu hledá štěstí, svobodu a naplnění života, a přitom nalézá pouze utrpení, závislost a sebezničující konflikty. Svou nekonformností je Parsifal blízký i dnešnímu člověku a jeho svobodnému, byť ‚bloudivému‘ a nejistému hledání hodnot přesahujících vlastní existenci,“ přibližuje Parsifala šéfdramaturg opery Národního divadla Ondřej Hučín.

V inscenaci se představí vyhlášení wagnerovští interpreti spolu s předními domácími sólisty Evou Urbanovou, Ivanem Kusnjerem, Svatoplukem Semem aj. Zásadní pro vznik inscenace byla účast wagnerovského dirigenta Johna Fioreho.

„Wagner vždy patřil k mým nejoblíbenějším skladatelům a Parsifal je operou, ke které mám srdeční vztah. Toto je moje třetí inscenace tohoto titulu a jsem rád, že ji mohu připravovat pro Prahu. Mé zkušenosti z Prstenu Niebelungova byly zde tak mimořádné, že jsem velmi rád přijal nabídku hudebně nastudovat i tuto poslední Wagnerovu operu,“ říká John Fiore.

V hlavní roli Alfons Eberz

Titulní roli ztvární německý tenorista Alfons Eberz, představitel Siegfrieda z uvedení Wagnerovy tetralogie před šesti lety. „Součástí Parsifalova příběhu jsem se stal v roce 2005 právě v Bayreuthu, kde jsem v létě zpíval svého prvního Parsifala ve Festspielhausu. Myslím, že pro wagnerovského tenora není nic krásnějšího,“ říká Eberz.

Amfortase vytvoří Tomasz Konieczny, který se v metropoli představil už jako Kurwenal v Tristanovi a Isoldě ve Státní opeře Praha a v ND jako Lindorf v Hoffmannových povídkách, spolu s Ulfem Paulsenem, který zpívá zejména v německém Dessau. Roli svůdkyně Kundry poprvé nastudovala Eva Urbanová.

„Kundry je opravdu rozervanou postavou s často protichůdnými myšlenkovými pochody. U takto emočně založených postav není snadné nalézt tu nejsprávnější rovinu, ale upřímně ráda je ztvárňuji,“ těší se na olbřímí roli Urbanová.

Do konce sezóny bude Parsifal uveden pouze 27. března, 3. dubna, 22. dubna a 15. května. Pro příští sezónu je naplánována pouze jediná repríza, a to na 4. dubna 2012.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám