Článek
To ale netuší, že na jeho Konec dobrý, všechno dobré v Mahenově divadle už číhá stádečko provinčních pisálků, aby unisono zjistilo, že pimprlový principál je hodný akorát uplivnutí, protože se do Zlaté kapličky nad Ponávkou nehodí stejně, jako podle jejich mínění jen jinde oceňovaní nýmandi Čermáková, Žantovská, Drábek, Rajmont.
Pepek má dvaaosmdesát
Ano, mít tak jejich duchovní obzor sahající od Husovic a Maloměřic po Žabiny a Komín, to by psaní o divadle bylo jednoduché. Ani na Pepkovi námořníkovi v Divadle Radost nebyli, takže zase mají o kolečko komparace míň. A rychlík ujel.
Nevědí proto, jak Pepkova Olivie Olivová tloukla špačky. Doslova, hlava nehlava, chuděrky ptačí. Vinaři jsou pro, zelení protestují a ve „Staré gardě Zítra“ fčil nevědí, ke komu se přidat, když ani u toho nebyli. Jeden je z toho už docela plachý.
Jak má Peška ve zvyku, líčí nejenom příhody špenátového Pepka, který plechovku se zeleným lupením spolyká a nandá to i svalovci Bluto & Synové.
Představil také špenátovou farmářku Olivovou a její tři sličné dcery, které všechny od štěstí pošly. Čas a místo dostala i hospodářská krize, mnohem strašnější než je ta naše, která vlastně nebude, a byla-li, není, a v ní Pepek kreslíře Elzie Segara.
Chlapík s fajfkou v hubě zamilovaný do špenátu a do Olivie se narodil v roce 1929. Léta páně 1938 byl populárnější než Mickey Mouse. 250 epizod! A skoro všechny sesbíral Brňák Jiří Donné-Smýkal. Měl jich víc než Československý filmový archív.
C, D, E, C, Dé, Cé
Jenom v loutkovém divadle může hrdina tlouct špačky a ztlouci svalovce palicí do krychle, a nakonec do hrací kostky. Všechno doslova. Pepek s Olivií hrají stínové divadlo, a dokonce Olihurku a sedm trpajzlíků. Teoretikům odkazuje Peška se Samuelem Lernerem řádku písniček s texty Jaroslava Wykrenta a výmluvný hudební motiv. Zazní projistotu několikrat: C, D, E, C, D, C.
Celkové hodnocení: 80%
Divadlo Radost Brno - Vlastimil Peška: Pepek námořník aneb Smyšlena historie s téměř pravdivými fakty. Texty písní Jaroslav Wykrent. Režie a hudební aranžmá Vlastimil Peška, dramaturgie Eva Janěková, výprava Michaela Savovová, hudba Vlastimil Peška a Samuel Lerner, choreografie Ladislava Košíková. Premiéra 15. ledna, psáno z reprízy 10. února 2011.