Zatímco titulní hrdina Wrestlera nutil své kdysi dokonalé, posléze již zchátralé tělo za cenu ohromné dřiny a sebeobětování podat ještě jeden velký výkon, mladá balerína Nina v Černé labuti k dokonalosti (za tutéž cenu) teprve směřuje.

Jejím snem je tančit v novém nastudování Labutího jezera, jehož režisér Thomas tvrdí, že bude naprosto převratné: Bílou a Černou labuť zatančí jediná baletka. A stárnoucí hvězda newyorského souboru Beth to nebude… Nina, jejíž touhu po špičkovém výkonu a roli ještě umocňuje dusivě milující matka (celkem podle očekávání se z ní vyklube někdejší sboristka, která v dceři vidí naplnění vlastních dávných marných ambicí), je ochotná udělat naprosto všechno.

Kontrast Bílé a Černé labutě

Ambiciózní, dost drsný a bezohledný režisér toho ale nechce málo. O tom, že křehká, něžná a noblesní Nina je ideální Bílá labuť, nemá nejmenší pochyby, ale aby mohla hrát Černou, musí ze sebe stůj co stůj dostat temnou a lstivou vášeň i spontánní svůdnou smyslnost. A toho má v sobě udřená, ubolavěná, vychrtlá a sexuálně neprobuzená Nina asi tolik co žulový kámen.

Jako kontrast a konkurence navíc do souboru přichází novicka Lily – méně dokonalá v baletní technice, ale na první pohled živočišná přesně tak, jak si režisér Thomas představuje.

Video

Ukázka z filmu Černá labuť (v kinech od 10.2.2011)

Nina je ale velká bojovnice: nekonečnými tréninky počínaje a plněním ponižujících „domácích“ úkolů sexuálního rázu konče získává roli pro sebe a chystá se na premiéru, která bude zároveň očekávaným velkým filmovým finále.

"Prostě jí hráblo"

Co se s dívčinou psychikou začne vlivem toho všeho dít, není tak těžké uhodnout: uštvaná, vynervovaná a v intrikách do té doby nezkušená dívka začne podléhat žárlivosti a řevnivosti vůči Lily. Navíc ale z toho začíná blouznit a postupně se vzdaluje reálnému světu. Propadá halucinacím, čím víc se blíží premiéra, tím hůř rozeznává sny od reality – a režisér si tuhle hru „co je co“ hraje i s diváky. Ti cyničtější si časem řeknou, že „jí z toho prostě hráblo“ a celkem by je to mohlo i přestat bavit, protože vše směřuje k velmi předvídatelnému konci.

Nebýt ovšem Petra Iljiče Čajkovského, jehož hudba dává zejména všem baletním scénám tolik vášně, lásky, nadějí a smutku, že s přehledem (a s přispěním autora původní hudby Clinta Mansella a kameramana Matthewa Libatiquea) překryje slabiny scénáře, který rozhodně není nijak originální, natož objevný.

Postupně navíc přechází z ještě přijatelného psychothrilleru do značně laciného hororu, když například titulní hrdince začnou na těle vyrážet černá peříčka… Černá labuť je tedy obrazově vytříbená a hudebně velmi silná efektní podívaná s výbornými hereckými výkony Natalie Portmanové (skutečně strhující je ve finále), Vincenta Cassela v roli režiséra, Winony Ryderové jako vadnoucí, odcházející Beth, Mily Kunisové coby vášnivé Lily a skvělé Barbary Hersheyové v roli Nininy matky.

Pod tím zářivým sluncem se ale nic velkého nekoná, takže když se rozsvítí světla v sále a vyprchají dojmy, které mohou být až omamné, zbude jen umně obalený kýčovitý příběh jedné hysterky.

Celkové hodnocení: 75 %