Prvním bude časosběrný dokument režiséra Tomáše Hodana, který pod názvem Mlýnské kolo Hany Hegerové mapuje proces vzniku alba.

Druhým pak poetický středometrážní film režiséra Jakuba Koháka Kde lampy bloudí z roku 2006. Jde o mystifikační koláž scén z malého nádraží s Hanou Hegerovou v železničářské uniformě a s jejími pěveckými kolegy.

Éterická osobnost

Režisér Hodan k natáčení svého dokumentu řekl: „Za celou dobu, co jsem se s paní Hegerovou vídal a natáčel ji, jsem se nepotkal s blbcem. Ona je éterický člověk a stejné lidi sdružuje kolem sebe. Všichni, kdo jsou kolem ní, ať už muzikanti, zvukaři, osvětlovači či lidé dalších profesí, jsou ve svých oborech maximální osobnosti, a navíc skvělí lidé. S Hanou Hegerovou je tak vždycky příjemné se potkat i díky všem těm, kteří stojí okolo ní.“

Jakub Kohák na vznik svého filmu vzpomíná: „Napřed jsem chtěl pro paní Hegerovou natočit videoklip, ale nějak to bobtnalo, rostla náročnost, až se celá věc zlomila do krátkého filmu. Geneze příběhu byla postupná, od nějakého tančení na ledě přes úniky do různých sfér, až to skončilo u motivu nádraží. Chtěl jsem Hanu Hegerovou ukázat nezvykle, v poloze, jakou by nikdo nečekal.“

Oblíbené šansony

Za loňské album Mlýnské kolo v srdci mém získala Hegerová od Akademie populární hudby nominace na ceny Anděl v kategoriích album a zpěvačka roku.

Kolekce přináší šansony, které si Hegerová oblíbila a které jí přetextovali čeští tvůrci.
Podle předběžných odhadů je to třetí nejprodávanější album v České republice za loňský rok.