Realita má tendenci mít ostré černobílé hrany, na rozdíl od fantazie, která může být vším, záleží jen na vás. Eva a Jan Švankmajerovi museli snad vždy fantazii lopatami přehazovat – tak jsou jejich díla výjimečná a překvapivá.

V trutnovské galerii se najednou mezi všemi těmi obrazy, objekty nebo kolážemi ocitnete ve snovém světě, v černé díře, která propojuje vzdálené dimenze.
Švankmajerův vizuální styl je neopakovatelný, těžko popsatelný a pro mnohé hůře čitelný. Je to alchymista, který přesně odměřuje dávky bizarnosti, humoru, ironie, tajemna.

Tvorba jeho ženy, zejména obrazy, se zdá být na první pohled mnohem umírněnější, ale v tom je jejich devíza. Skvěle se doplňují, navíc členitý prostor galerie nahrává ještě větší různorodosti. Každá místnost je zasvěcena jinému tématu, jiným motivům.

Výstava nabízí průřez jejich tvorbou. K vidění jsou desítky jejich typických prací – procházíme od kabinetu prazvláštních rostlin a živočichů přes taktilní, hmatové experimenty až k loutkovému divadlu či výjevům ze Švankmajerových filmů Otesánek, Lekce Faust nebo Přežít svůj život.

Pro mnohé šokující (slavný provokatér Damien Hirst by se mohl učit) budou Švankmajerův podivný lexikon zvířat a objekty, do nichž umělec nainstaloval bizarní stvoření, jako například ještěra s lidskými chodidly nebo s křídly z malých modrých pokliček. Vtipné jsou fetiš boty z kostí a hřebíků nebo židle z kartáčů, odzbrojující pak porcelánové embryo usazené v peří a pojmenované Vítr ho nosil v břiše svém.

Dílo manželů Švankmajerových patří nejen k tuzemské špičce. Jejich umění je poctivé, plnokrevné a neskonale dobré. A Trutnov může být na takovou výstavu hrdý.