Ruml si dal s Proměnou hodně na čas a to se většinou vyplatí. Obklopil se talentovanými muzikanty (např. Beata Hlavenková, Rasťo Uhrík, Martin Novák a mnoho dalších). Producentsky desku vyladil Patrick Karpentski z kapely Toxique, který také nahrál kytary.

Proměna je žánrově velmi rozmanitá, tudíž se dá těžko někam zařadit, ale jako zastřešující pojem by se asi dal použít „pop-jazz“. Říká-li vám něco hudba Dana Bárty nebo skupiny Navigators, tohle CD si nenechte ujít. Ruml si introvertně brouká v tichých blues, zkušeně proplouvá baladami s náladou bossa novy a umí se i rozhýbat ve funkových skladbách s odkazy k Jamesi Brownovi (mimochodem, přidání bendža do funku je zvláštní úlet). Proti pravidlům běžného popu si nechává prostor pro vokální improvizace i delší instrumentální sóla.

Proměna stojí za pozorný a vícenásobný poslech - užijte si zpěv, celkové aranže (výborné perkuse třeba v Tin Pan Alley) a jindy se soustřeďte třeba jen na nakažlivé basové linky, hrané na baskytaru i na kontrabas, a pokaždé skvěle.

Celkové hodnocení: 90 %