Ich-vypravěčka Anna je autobiografickým alter-egem Maďarky Yudit Kiss (nar. 1956), která se ve Švýcarsku věnuje bádání o socialistických ekonomikách. Léto, kdy otec zemřel, je jejím beletristickým debutem.

Když Fülöp Holló počátkem nového milénia zemře na rakovinu, tíha nedořešených vzájemných vztahů přiměje Annu napsat o otcově životě ve lži knihu. Během práce na rukopise pochopí, že se tatínek upnul ke Stalinovi, aby zapomněl na válečná traumata a zbavil se židovské kletby. Trhliny v nové víře ovšem tmelil demagogií tak urputně, že ani po pádu režimu nebyl s to své bludy přehodnotit.

Příběhy židovského etnika

Kiss se zamýšlí nad příběhem svých příbuzných, přátel, židovského etnika i středoevropských národů. Od zachycování konkrétních osudů dospívá ke svěžím postřehům o dějinách 20. století a filozofii člověka. Její kniha má esejistický charakter, je plná citátů, tu se noří do duchaplných hloubek, tam hladce klouže po hladině ironie a s vnímáním času si hraje jako díla mistrů magického realismu.

Je člověk od přírody dobrý, nebo zlý? To je otázka, na niž Kiss neustále naráží, a přestože má pádné důvody ke skepsi, uchovává si svou krásnou naivitu, která připomene meziválečné myslitele. Ve skutečnosti je navlas stejnou idealistkou jako zemřelý otec. Nejspíše proto jej nikdy nezatratila, ačkoli ideologicky se nenávratně rozešli již před lety.

Yudit Kiss se představuje jako nesmírně schopná autorka s jasnozřivým vnímáním světa. Český čtenář se může těšit také z hojných výletů do kulis Prahy a velmi kvalitního překladu. Kniha vhodná pro hluboké duše.

Celkové hodnocení: 100 %