Článek
Brutal Assault jen potvrdil to, co ukázal na jaře festival Sonisphere, kde hrály čtyři nejvýznamnější thrashové kapely – tedy Anthrax, Slayer, Megadeth a Metallica. Akce nemusí být multižánrová, dobrá tvrdá hudba má tolik příznivců, že přiláká dostatek diváků sama o sobě. [celá zpráva]
Jestliže masová účast se v případě Sonisphere mohla připisovat na vrub slávy Metalliky, která přesáhla oblast thrashe, na festivalu Brutal Assault žádná taková skupina nehrála. Přesto byla účast publika nebývalá a vyvrací oblíbené tvrzení pořadatelů multižánrových festivalů, kteří se dušují, že bez předních tuzemských hvězdy nelze akci uspořádat.
Agnostic Front v Jaroměři
Věhlas Brutal Assault přitom už dávno překročil českou kotlinu. Nejenže přijelo mnoho návštěvníků z nedalekého Polska, ale také Němci, Francouzi, Litevci a Italové. Přilákala je dramaturgie akce, která jim zaručuje, že nebudou mít šanci vidět v celodenním programu jen dvě zajímavé kapely, jak tomu bývá u multižánrových festivalů, které se konají v létě každý týden.
Členové Hypocrisy během své show hodně pohazovali bujnými vlasy.
Metal pohltil rock
Brutal Assualt také vyvrátil onu představu o nekonečném proudu stejně znějící kapel s kulometnou palbou bicích a kvílejícími sóly kytar, které se od sebe liší jen tím, zda zpěvák ječí, nebo chroptí. I v extrémních podobách metalu je více pojetí a zřetelně mu pomáhá propojování s hard core. Ostatně právě hardcoroví Agnostic Front byli jedním z vrcholů sobotního večera a přinesli příjemné oživení v záplavě thrash deathových part, kde zaujali jak nekompromisní Dying Fetus, tak Hypocrisy. Podobně tomu bylo v pátek, kdy publikum po půlnoci rozpálil zběsilé grind core Napalm Death.
Voivod
Po návratu thrashe přichází i návrat deathu, což potvrdilo vystoupení Obituary, kultovních Cannibal Corpse i neuvěřitelně rychlých Origin.
Zpestření pak představovali Voivod se svým nezaměnitelným zvukem a pojetím hry na kytaru, ovlivněným King Crimson, osobití Meshuggah, kteří vytvořili v komplikovaných skladbách vlastní styl spojující thrash a death s hard core, i obnovení Fear Factory, kteří zazářili už na Sonisphere, kde vymazali Anthrax.
Dying Fetus
Devin Townsend pak ukázal, že se objevil další kytarový čarostřelec, který má nejen rychlé prsty a cit pro zvuk, jenž upravuje v počítači, ale také cit pro skladbu, i když pro některé byl až příliš měkký. [celá zpráva]
Klidnější poloha však dodávala festivalu další dimenzi. Přinášely jí doomové blackové kapely, u nichž občas mají ortodoxní fanoušci pocit, že by se bez nich festival obešel, jiní však jeli právě na ně, což platí i zejména o My Dying Bride.
Metal se v posledních letech stal mnohem pestřejší a širší, protože některé subžánry rocku v něm našly nové útočiště, což platí zejména o gotice a hard coru. Rock během let ztratil ostří a splynul s mainstreamem, kde se zuby a nezkrotnost nenosí. Jistá rigidita metalu pomohla přežít. Lpění na tradici zabránilo tomu, aby se metal přetavil do uhlazeného zboží.