Uprostřed prezentace čtyřiatřiceti států vévodila polská delegace, v níž nadhledem zaujala nositelka Nobelovy ceny Wislawa Szymborská. Opět přijeli mistr sci-fiAndrzej Sapkowski i prozaička Olga Tokarczuková. Oba představili knihy, které vyjdou česky. U Sapkowského je to román Zmije, novinka Tokarczukové se jmenuje Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých.

Brit o vile Tugendhat

Simon Mawer, britský prozaik žijící v Římě, řekl o svém románu Skleněný pokoj inspirovaném vilou Tugendhat: „Jako biolog jsem coby turista přijel se zájmem o augustiniánský klášter, kde v Brně působil Gregor Mendel. Vytěžil jsem z toho román Mendelův trpaslík, který vyjde v českém překladu.

Navštívil jsem vilu Tugendhat a okamžitě získal pocit, že je v ní ukryt příběh. Osudy židovsko-křesťanské rodiny Landauerových, která ji postavila a byla v ní do války, jsou zcela fiktivní. Dům žije lidmi, kteří v něm bydlí, i když jeho stavitelé odejdou,“ dodal s tím, že se do práce dal před třemi lety.

Tradiční pozornosti se těšilo předávání cen Obce překladatelů Skřipec. Porotci Miroslav Jindra, Václav Jamek a Vratislav Slezák připomněli, že „anticenu“ je třeba brát jako společenskou hru, která má povzbudit překladatele k lepším výkonům.

Proto uvedli řadu perel: Chaplin měl prý neobyčejné vnější podmínky, čímž autor myslel nijak oslnivý zevnějšek. Velká vlaková loupež byla přeložena jako přepadení dostavníku, slova záhadná vnitřní krajina jako obyčejné vnitrozemí.

Cena Skřipec za Psa baskervillského

Cenu Skřipec nakonec získalo nakladatelství Millenium za vydání Psa baskervillského. Uvedlo v tiráži překlad Josefa Pachmayera z roku 1905 (zkomoleného na Puchmajera), a jak porotci dokázali, byl použit překlad Františka Gela z let 1958–1969, vydávaný nakladatelstvím Albatros. Nejspíše proto, že na dílo tohoto novináře a překladatele (1901–1972) se stále vztahuje ochrana autorských práv.

Knihou roku se v anketě Akademie sci-fi, fantasy a hororu stal román Iana McDonalda Řeka bohů. Román z budoucí Indie zvítězil i v kategorii Nejlepší sci-fi. Ocenění za dlouholetou práci byla udělena Jiřímu Pilchovi a Evě Kováčové, v obou případech in memoriam. Nejlepší původní českou a slovenskou knihou se stala publikace Františky Vrbenské a Jakuba D. Kočího Vítr v piniích (Straky na vrbě).