Děvčátka – malé nevěsty - procházejí jevištěm jednou jako pravoslavné procesí, jindy bůhvíproč s korouhví s emblémem římského senátu, postavy se noří ze zdí i zpoza skříní, padají do orchestřiště, zmítají se v trýznivém patosu ruské hudby a Podkolatov prchá před nevěstou jako černý pavouk po bílé horolezecké stěně. Tím vším prochází masivní Kupido (Michal Novotný) a řada dalších postav včetně Evy s Adamem v zkarikovaném rajském pornu.

Zajímavý úhel pohledu

To vše zní dost šíleně – a také to z větší části šílené je. A přece se za vším tím balastem Morávkovi více než kdy jindy daří odkrýt záblesky lidské tragikomedie, pošetilosti, zoufalství i něhy a to zejména tam, kde nechá herce přesně jednat v konkrétně vystavěné dramatické situaci, nahlížené z bizarního, ale mnohdy zajímavého úhlu pohledu.

Dohazovačka Tekla je tu kulhajícím ďábelským pokušitelem v trojím vtělení. Se ztrojením postavy ale režisér nepracuje důsledně, nakonec nejpřesvědčivější je mondénní Paní T. Martina Stropnického v přesné groteskní stylizaci kdesi mezi Mefistem a bordelmamá.

Strhující výkon Viktora Preisse

Strhující výkon podává Viktor Preiss, jenž má Podkolatova vypracovaného do nejmenších pohybových, mimických, gestických i intonačních detailů.

Neurotické, vzdorovité, rozmazlené dítě postupně nabývá rysů křehkého Pierota i chaplinovského človíčka smýkaného událostmi, jež nahlíží z udiveného odstupu. Záchvaty jeho paniky před ženitbou jsou neodolatelně komické i dojemné. Agáta Veroniky Žilkové je ve výkladu figury matnější a přímočařejší: staropanenská loutka s nepřítomným pohledem upadající do nekontrolovatelného zmatku i sebelítosti.

Pozoruhodná figura Václava Vydry

Pozoruhodnou figuru vytvořil z Kočkareva Václav Vydra – pomstychtivá posedlost oženit kamaráda ho stravuje jako plamen, žene ho do absurdních eskapád a v závěru přivádí do role třetí tragigroteskní oběti nezdařených námluv.

Morávkova Ženitba svým razantním uchopením vzbudí jistě protichůdné reakce. Ale přes všechnu hlučnost, scénickou umluvenost, a metaforickou zahlcenost má k duchu Gogolovy komedie nakročeno směrem, který má šanci dotknut se divákovy duše.

 

Celkové hodnocení: 60%