Kdo se nepodívá na seznam skladeb, mohl by se domnívat, že jde o pečlivě vybrané lidovky-hity, ale opak je pravdou, jedná se většinou o autorské skladby Desideria Duždy. Kelarová si přizvala dlouhou řadu českých a slovenských muzikantů, se kterými album natočila ve vídeňském studiu Dukatton. Sama zpívá velmi autenticky, jednou překotně se strhující energií, jinde zase s procítěním stesku znaveného kočovníka. Ve svém nefalšovaném cikánském blues připomíná známou Věru Bílou nejen kouzelně zastřeným hlasem.

Narozdíl od ní zní Kelarové Jazz Famelija skutečně jazzově. Zbytečné obavy z „nepřístupného“ jazzu ale nejsou na místě, jde o hodně pudovou muziku. Sóluje se (a výborně) na housle, klavír, kytaru i kontrabas, ale podle pravidel dnešního pop-jazzu sóla netrvají více než 30 vteřin. Na to, abychom poznali, že hrají výteční instrumentalisté, to úplně stačí. Kapela je elegantní v bluesových, swingových i latinoamerických tanečnějších kouscích.

Vůbec nemusíte být jazzovým nadšencem, aby vás Jazz Famelija oslovila a stejně tak každý intuitivně porozumí poselství textů psaných výhradně v romštině.

Celkové hodnocení: 85 %