A pánbů zaplať, že Pavel Ondruch se Zdeňkem Janálem nalezli odvahu vypravit se do zákruty cesty na okraji lesa, z něhož se lépe padá na kupce a pocestné a brání se před trestnou výpravou královských žoldnéřů. Napsali Markétu, dceru Lazarovu, pro Divadlo DISK jinak, než jak ji pro Františka Vláčila přebásnil František Pavlíček.

Jde to bez Kozlíka

Ten lpěl i na psaní Markety bez obvyklého „nabodeníčka“ nad písmenem E, a vždycky se durdil, když noví inscenátoři pravidlo porušili. Ondruch s Janálem na téma pohlédli mladýma, neopotřebovanýma očima, a skoro si myslím, že příští inscenátoři by se mohli podržet názoru jejich. Je divadelnější než Pavlíčkův. Pravda, budou se potýkat s nepřítomností starého Kozlíka v příběhu.

Kandrdasové z katedry činoherního divadla DAMU správně usoudili, že jeho zběsilé stáří se ve třiadvaceti moc přesvědčivě zahrát nedá.

Jeho synové (Igor Orozovič, Jiří Suchý z Tábora, Ivan Dejmal) a žena (Anežka Rusevová) o něm jen vypravují, zatímco on již čeká na oprátku v panovníkově žaláři.
Jako by Ondruchova inscenace Markéty ukrývala v sobě feministický náboj. Čistota titulní postavy, hraje ji znamenitě Klára Klepáčková, síla Kozlíkovy Kateřiny, divokost Alexandry (Nikola Bartošová) a zápas o živobytí Žebračky (Hana Marie Maroušková) dávají sílu vytrvale se činit, aby z loupežníků stali se mužové činu.

Konečně sukces!

Dost prostoru zůstalo i na vypravěčské cézury, zcizovací komentáře a dopovídání skrze pimprlové kouzlení. Komediantku představila na scéně jedinečně Marie Štípková. Chlapi lžou a kradou, od Lazara (Tomáš Klus) až po jeho družinu (Milan Hajn, Pavel Richta, Kryštof Mende), nebo blázní – jako Kristián (Ivan Lupták).

Kvalitu Markéty, dcery Lazarovy, završuje místy industriální, každým coulem ale bouřlivě dynamická hudba Vladimíra Hirsche, originální výprava Zuzany Mazáčové a choreografické prvky pohybu na scéně (Kuska Cáceres z Peru) a soubojů (Karel Basák). Třetí inscenace absolventského ročníku Milana Schejbala – konečně sukces!