Z několika výrazných postav příběhu, který se odehrává v roce 1982, vyčnívá příslušník tajné policie Antonín, člověk znuděný prací i rodinným životem. Antonína rozežírá nezacílený vztek na všechno kolem a podvědomě hledá důvod od toho utéct.

Určitou naději na únik vidí v pro něj nedosažitelné dívce Kláře, milence ženatého disidenta. Touze po ní podřídí veškeré úsilí a chladnokrevně zasahuje do osudů blízkých i neznámých lidí.

Občanská i politická dilemata roku 1982

„Antonín je nevyzpytatelná osobnost. Nebezpečná svému okolí, s mocí a možnostmi, které mu dává totalitní režim, jde za svým cílem sebezničujícím způsobem. Všechny postavy filmu, a s nimi vlastně i diváka, udržuje ve stálém napětí,“ vysvětlil producent Vratislav Šlajer.

Pouta: thriller o temnotě a lásce, zničení a osvobození, vězení a útěku

Pouta: thriller o temnotě a lásce, zničení a osvobození, vězení a útěku

FOTO: archiv Bionaut Films

„Chtěli jsme vyprávět příběh, který má univerzálnější téma než výpověď o době, v níž se odehrává. Postavy nemají žádné reálné předobrazy. Jejich příběh určitě není příběhem politickým. Politika jen vyhrocuje dilemata, která musejí hrdinové řešit, dilemata, která zdaleka nejsou svázána s dobou a místem děje,“ zdůraznil scenárista Ondřej Štindl.

Hrdinové z Klicperova divadla a Oldřich Kaiser

Pouta se natáčela od prosince 2008 do léta 2009 v Praze, Ostravě a Bratislavě. Herecké obsazení vzešlo z důkladných, rok a půl trvajících castingů. Hlavního hrdinu Antonína hraje hvězda hradeckého Klicperova divadla Ondřej Malý, jeho osudovou ženu, krásnou jeřábnici Kláru, bratislavská herečka Kristína Farkašová.

Jedinou známou tváří snímku je Oldřich Kaiser, jinak i další role byly obsazeny herci méně známými, jako jsou Martin Finger, Luboš Veselý, Lukáš Latinák, Barbora Milotová, Roman Zach, Ivana Uhlířová, Jiří Štrébl a Jana Janěková. 

Také režisér Radim Špaček ocenil mimořádný přístup členů štábu: „Vyprávění jsme nechtěli přeplácat historickými motivy a zásluhou kameramana Jaromíra Kačera, jeho způsobu snímání a jakémusi mentálnímu připodobnění charakteru té doby, z plátna dýchají 80. léta, přestože se neobjeví žádné jednoznačné symboly, žádná rudá hvězda. Věřím, že se nám společně podařilo natočit film uvěřitelný, pravdivý, úzkostný i nadějeplný.“