Joachim Fest, německý historik a žurnalista, je autorem knih jako Pád Třetí říše nebo Hitler - kompletní životopis. Své osobní životní vzpomínky sepsal pod názvem Já ne. Tato dvě stručná slůvka symbolizují postoj, který převzal od svého odvážného otce.

Ten se v nacistickém Německu rozhodl "nedržet hubu a krok" a trval si na svých morálních zásadách. Nejdřív přišel o místo ředitele školy, pak byl ožebračen, šikanován a nakonec na konci války donucen sloužit jako řadový voják v rozpadajícím se Wehrmachtu.

Mozart a Čarodějův učeň

Samotný Joachim popisuje válku z pohledu německého dítěte, kterému je jasné, že ve státě je něco shnilého, zvláště když vidí, co se stalo otci. Jako gymnazista dospělé šokuje drzým říkáním pravdy, protože tak ho to naučil otec, vzdělaný demokrat. Samozřejmě ho nakonec vyloučí ze školy, ale ne pro kritiku režimu či neúčast v Hitlerjugend, ale jak už to v životě chodí, kvůli úplnému nesmyslu - vyrytí karikatury do lavice.

S láskou líčí sedánky s rodiči či místním farářem, kteří mu odhalují vrcholy literatury a hudby, zmiňuje se Mozart, Beethoven, Thomas Mann i Čarodějův učeň. I když farář se časem ukazuje jako blouznivec, který se domnívá, že důkazem existence Boha je Mozartova hudba, malý Joachim se drží víry. Chápe ji poněkud naivně jako záruku lidskosti. Nechce se jí vzdát ani v momentě, kdy se mu kamarád z dělnické čtvrti vysmívá, ale připustí, že zmrtvýchvstání a neposkvrněné početí je "možná vymyšlené".

Díky styku s několika posledními odpůrci režimu a neviditelnými přáteli (někdo spojený s Gestapem rodinu tajně informuje, kdy přijde kontrola bytu), přežívá a udržuje si zdravý rozum.

Pak skončí s dalšími studenty ve vojenské jednotce a poměrně rychle v americkém zajateckém táboře. Tam vidí, že ani po válce nebude lehké dosáhnout vítězství slušnosti a rozumu nad hloupostí. Zůstává vždy mimo hlavní proud, mimo módu, v opozici vůči nepoučitelným masám i v 60. letech, kdy sílí radikální levice a zase se na ulicích pochoduje a řve.

Poučen filozofem H. D. Thoreauem "před každým, kdo by prohlašoval, že pro něj chce udělat něco dobrého, vzal nohy na ramena".