Atmosféru amerického západu v dobách dávno minulých autor zachoval i u svého druhého díla Bílý náčelník. Nový román představuje nenáročné počtení bez větších uměleckých ambicí. Nakladatelství Knižní klub jej nyní vydává v českém překladu Davida Petrů.

Hlavní hrdina knihy, jenž zároveň plní úlohu vypravěče, je osmdesátiletý dobrodruh Will Cooper. Prožívá stáří v domku u železnice, střílí po projíždějících vlacích a melancholicky bilancuje uplynulá léta. V rekapitulaci života mu pomáhá rozsáhlá sbírka deníků, které si vede od dvanácti let. Do detailně zaznamenaných pamětí se však mísí nejasné vzpomínky a asociace, vynořující se ze starcovy mysli v průběhu vyprávění.

Láska i válka

Příběh tedy plyne retrospektivou, v níž jsou zachyceny události devatenáctého století na území západní Ameriky. Coopera strýc coby sirotka prodá do vázané služby, takže musí odjet vést obchod do Severní Karolíny. Malá obchodní stanice se nalézá v místě, kde začíná indiánské teritorium – země Čerokíů, což mu umožní se s indiány postupně sblížit. Na téměř pěti stech stránkách pak Cooper vypráví o své životní lásce Claire, nevyjasněném vztahu k jejímu manželovi či o adoptivním otci, náčelníkovi Čerokíů zvaném Medvěd.

Na pozadí osobních prožitků hrdiny se odvíjí válka Severu proti Jihu, která indiánský národ poznamená. Cooper se v dění silně angažuje jako bělošský zástupce svého kmene. Umožní nám tak nahlédnout do událostí novým pohledem. Historická fakta jsou zde podávána prostřednictvím názoru domorodců. Lidová moudrost často překoná stanoviska takzvané civilizace.

Frazier píše jednoduchým stylem, čtenáře ničím nepřekvapí. Příběh plyne poklidným tempem bez zásadních zvratů. Líčení přírodních scenérií či popis dlouhých politických jednání dějovému spádu rovněž nepřidají. Milovníci rozvleklých románů si počtou, ostatní se budou trochu nudit. Kniha podle mého názoru obstojí hlavně jako rozptýlení do dopravních prostředků.