Příběh Krabata je založen na staré lužickosrbské legendě (luž. Srbové jsou západoslovanský národ žijící na dnešním území Německa, dříve patřili k českému království). Její kořeny ale možná sahají až do Indie.

V moderní době příběh sepsal a upravil spisovatel O. Preussler. V Německu s ním měl velký úspěch a  následovaly překlady do dalších jazyků. V roce 1977 pak Karel Zeman uvádí animovanou verzi příběhu pod titulem Čarodějův učeň, jeden z nejlepších českých filmů všech dob. Ačkoliv je pohádkou, fascinuje dospělé diváky. Mnozí si ho pamatují z dětství a dívají se na něj stále znovu a znovu, ani po třiceti letech totiž neztratil kouzlo.

Německý režisér Marco Kreuzpaintner si splnil velký sen, když uvedl celovečerní hraný film Krabat. Pojal ho velkolepě (rozpočet asi 30 miliónů eur). Částečně se blíží americké fantasy, ale ve své podstatě zůstal věrný temnému evropskému vidění a legendám, spojujícím černou magii, pohanství a počátky křesťanství.

Černý mág Hitler

V Krabatově faustovském příběhu o zahrávání si se silami, jež člověk nemůže zvládnout, vidí režisér Kreuzpaintner jasné odkazy k fašismu - černý mág je jako Hitler. Sám spisovatel Preussler byl jako sudetský Němec za války nasazen v Rusku a jeho vztah k Německu musel být tragický a plný rozporů.

Zahraniční kritiky často zmiňují, že Krabat je hlubší a temnější než Harry Potter. Skutečně jde o film, který je mnohem méně pro děti, než by se mohlo zdát. Pracuje s natlakovaným tajemnem a jen postupně po troškách odhaluje čarodějnické rejdy. Nezapomíná ani na pravidla správného hororu a jeho filozofické poselství je evidentní.

Režisér v jednom rozhovoru zmínil: "Když jsem byl dítě, Krabat mě přitahoval popisy kouzel a navíc jsem nikdy nečetl dětskou knížku, která by se zabývala smrtí. Disneyfikace dětských příběhů, ten veselý, šťastný přístup, ignoruje, že děti ve skutečnosti takové nejsou. Tento příběh zamířil do temnoty a děti vědí, že někde venku temnota existuje."

Tonda a Frodo

Němci chtěli Krabata točit už několikrát, ale vždy to ztroskotalo na penězích, přestože německý film je x-krát bohatší než český. Krabat tedy určitě není odpovědí na Pottera, jak se může zdát Američanům nebo Britům, protože je to starší a v mnohém lepší příběh.

U českého diváka by mohl mít velký úspěch, i když ho jistě bude vnímat jinak než cizinec. Vždy budeme podvědomě srovnávat s Čarodějovým učněm a Krabat nám navíc připomene i české pohádky, protože postavy se jmenují třeba Tonda a Kuba. Je ale dobré si uvědomit, že na cizince působí jména Tonda a Kuba stejně jako třeba Gandalf a Frodo na Čecha. Jsou to zkrátka "fantasy" jména ve velkolepém fantasy příběhu.

Více na www.derfilm.cz