Článek
Americký filmař Michael Moore, známý angažovanými snímky proti Bushově administrativě, rozjel v Benátkách kampaň rovnou proti celému americkému systému - film ironicky nazvaný O kapitalismu s láskou. Kouzlo i meze jeho kritiky spočívá v tom, že používá selský rozum, stejně jako komediální happeningy, jimiž popisuje naši nepříliš optimistickou současnost.
„Pokud systém produkuje pouze jedno procento extrémně bohatých a masu chudých, musí logicky zkrachovat, neboť už nejsou ti, kdo by kupovali všechno, co se vyrobí,“ říká třeba Moore. Ten je zároveň autorem spiklenecké teorie, podle níž jsme oběťmi soustavného lhaní, jimž nás ovládají bohaté elity sedící na Wall Streetu a v americké administrativě. Naopak sám se obrací na zdravé jádro „poctivých a pracujících Američanů“, jejichž životy zruinoval zločinný kapitalismus. „Dnes potřebujeme, aby právě tihle lidé se začali angažovat, chodit k volbám a věřit, že něco mohou změnit. Sám Obama je bez nás všech bezmocný,“ hlásal k davům v Benátkách, z nichž se také ozývalo: Velký Michael.
Moore totiž není jenom velký postavou, ale i touhou změnit už nepokrytě nemravný svět, který se změnil v jedno „velké finanční casino“. V posledním filmu se přiznal, že chtěl být v dětství pastorem: „Dnes odmítám žít v tak nespravedlivém systému, ale zároveň neodejdu ze své rodné země!“ Takže jeho věřící i nevěřící se mají stále na co těšit.
Idylka s Chávezem
Podobné vášně vyvolal svým novým dokumentem i další americký provokatér z Hollywoodu Oliver Stone. Pod dojmem štvavých kampaní, jimiž západní média očerňují venezuelského socialistického prezidenta Huga Cháveze, se vydal s kamerou do Latinské Ameriky, aby vyzpovídal novou generaci tamních levicových vůdců, ovlivněnou Chávezem, která se dostala k moci. Z idylických rozhovorů nejen s venezuelským Castrem, ale také s Hugem Moralesem z Bolivie či Néstorem Kirchnerem z Argentiny pak vyznívá řada šokujících věcí. Nejen, že Chávez je charismatický leader, jenž vyhrál třináct demokratických voleb - a přestál pokus o puč, který pomáhala organizovat americká administrativa.
Díky diletantské a imperiální politice Bílého domu ovládají Jižní Ameriku zcela proti-americké nálady. A co více, spolu se španělsky mluvícími imigranty přibývají ve Spojených státech levicoví voliči!
Nejvíce se tu ale mluví o italském snímku Videocracy, v němž Eric Gandini načrtává podstatu Berlusconiho mediálního impéria. Nejde jenom o to, kolik vlastní televizních stanic, nakladatelství či distribučních společností. Autoři tvrdí, že italský premiér provedl před třiceti lety v podstatě kulturní revoluci, když přišel s pořadem půlnočních kvízů, kde se za správnou odpověď svlékaly ženy. Od té doby se mu podařilo ovládnout italský veřejný prostor lidovou zábavou a programy, v nichž vystupují samotní obyčejní Italové a nezbytné „veliny“ - krásné, polonahé sexy dívky, které lákají diváky do tohoto světa TV luxusu, sexu a slávy.
Nejvíce se tu ale mluví o italském snímku Videocracy, v němž Eric Gandini načrtává podstatu Berlusconiho mediálního impéria. Nejde jenom o to, kolik vlastní televizních stanic, nakladatelství či distribučních společností. Autoři tvrdí, že italský premiér provedl před třiceti lety v podstatě kulturní revoluci, když přišel s pořadem půlnočních kvízů, kde se za správnou odpověď svlékaly ženy. Od té doby se mu podařilo ovládnout italský veřejný prostor lidovou zábavou a programy, v nichž vystupují samotní obyčejní Italové a nezbytné „veliny“ - krásné, polonahé sexy dívky, které lákají diváky do tohoto světa TV luxusu, sexu a slávy.
Nejde jenom o to, že prostřednictvím Mediasetu vlastní tři ze šesti celostátních televizních kanálů, na veřejnoprávní RAI si může došlápnout z vlády. A se společnostmi Medusa Film a Cinema 5 dnes Berlusconi působí jako přední video a filmový distributor. Nejenom v Benátkách je zřejmé, že se nacházíme v krizi.