Článek
O české hudbě 18. století toho obecně víme málo, podobně jako o literatuře té doby. Jisté je, že kulturní život musel být minimálně v Praze bohatý (1713 byla založena Hudební akademie), nedochovalo se však mnoho písemných pramenů.
Raritu představuje tiskem vydaná sbírka Brentnerových koncertů Horae pomeridianae. Autor pocházel z Dobřan u Plzně a působil hlavně v Praze. Musel být nesmírně populární, protože jeho díla byla vydána několikrát tiskem. Díky Jezuitům se jeho hudba dostala až do Bolívie, kde se dochovala dodnes. Lze v ní vystopovat např. vliv A. Vivaldiho.
Pro Supraphon Brentnera natočil soubor Collegium Marianum, který se specializuje na barokní hudbu, pod vedením Jany Semerádové.
Veselý kumpán Jacob
Ani Václav Gunther Jacob nepatří k nejznámějším skladatelům, ale v 18. století prý byl velmi oblíbený. Rodák z Krajkové na Sokolovsku začal skládat už v šestnácti, aniž by absolvoval systematické hudební vzdělání. Přesto si rychle vydobyl úspěch.
Odborník na barokní hudbu Robert Hugo u něj obdivuje "neobyčejně originální, poněkud živelný styl" a jak dodává, Jacob byl také "veselý společník". Fakt, že byl kněz, mu nebránil v tom, aby se s kumpány pořádně napil. Jeho převážně nábožensky orientovanou tvorbu natočila Capella Regia Praha.
Nejslavnější mladý český houslista Pavel Šporcl na své nové CD Violin Concertos zařadil koncerty Richarda Strausse a Ericha Wolfganga Korngolda. Doprovází ho Symfonický orchestr hl. m. Prahy s dirigentem Jiřím Koutem.