V Prologu alba vysvětlujete jeho název i své postoje, snad abyste předešel nedorozumění. Je to tak?

Zparodoval jsem sám sebe, Palečka s Janíkem i Jarka Nohavicu. Ano, je to takový pseudonohavicovský přístup. Mimochodem, Jarek mi psal a moc se mu to líbilo. Líbí se mu celá deska, což mě těší.

Je na ní písnička 1968, ovšem v té době jste teprve přicházel na svět. Proč jste psal o době, kterou jste neprožil?

Cítím za události roku 1968 pocit ohromné křivdy. Dnes vypadá naše země tak, že s jejím vývojem a fungováním nejsem úplně spokojený. Myslím si, že je to hodně dané tím, že ji bolševik strašně dlouho decimoval a v momentě, kdy se chtěla nadechnout, přijely armády z pěti zemí a udusily ji.

Následovalo dalších dvacet let morální devastace. Hrozně mi to vadilo a byl jsem dlouho naštvaný na to, že jsme se tenkrát nebránili. Chtěl jsem napsat bojovnou píseň a ptát se, proč jsme byli jako ovce. Jenže když jsem si o těch událostech našel podrobnosti, pochopil jsem, že lidé nemohli dělat vůbec nic. Nešlo bojovat, nebylo jak. Ta píseň je konstatování, jak to tenkrát bylo, i mé zdůvodnění, proč jsme se nebránili.

V minulosti jste napsal i písničku o roku 1938. Napíšete i skladbu o devětaosmdesátém, který jste sám zažil?

Myslím, že ne.

Na desce je také písnička Nad Afghánistánem. Loni jste tam byl za našimi vojáky, je v ní nabytá zkušenost?

Ano, přesně tak jsem to cítil. Letěli jsme v helikoptéře a kupovali tabák, který nám prodávali místní Afghánci a tvářili se přitom velmi ponuře. Bylo jasné, že nemají zemi ani pro nás, ani pro nikoho jiného, protože je jejich. Celou noc jsem si povídal s vojáky a ráno, když vycházelo slunce, se mi v tamních horách zjevila absolutně nádherná scenérie. Byl to velice silný zážitek. Písničku jsem napsal bezprostředně po návratu.

Na desce hraje banjo, klavír, harmonika a další nástroje, které nebyly pro zvuk vaší tvorby dosud typické. Jak máme jejich nynější přítomnost chápat?

S rockovou kapelou jsem už nahrál dost alb, takže pro mě bylo výzvou pokračovat jinak a být při tom spokojený. Našel jsem Dalibora Cidlinského jr., který se dokonale dokázal přizpůsobit mým představám. Všichni jsme na té desce nechali kus duše a jsem rád, že jsme našli novou podobu.