Kytice uvitá z osobitého převyprávění Erbenových balad, měla na scéně Semaforu premiéru v březnu 1972 a dočkala se 596 repríz. Ti, kteří pamatují původní inscenaci, si jistě vybaví Jitku Molavcovou jako Pannu ve Svatebních košilích, Dorničku ve Zlatém kolovratu či Marii ve Štědrém dnu, Josefa Dvořáka jako Vodníka a Polednici, Jiřího Suchého jako Poustevníka, Otce z Polednice či Lesů pána, Hanu Zagorovou jako Bludičku.

Novému nastudování dominují půvabné dívky a Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou v rolích pouťových zpěváků uvádějících jednotlivé balady. Ale diváci se mohou těšit i na skvělého Radima Schwaba v roli Umrlce, Veroniku Kubařovou jako Pannu, Vandu Hauserovou jako zhýralou Daisy, Václava Koptu coby fešnou Polednici a mnohá další překvapení. Co jednoznačně odolalo zubu času, je hudba Ferdinanda Havlíka, která potěší mladé i ty starší.

V hledišti první předpremiéry se mísili pamětníci s těmi, kteří Kytici znají jen z desek, a v obou táborech vládla dobrá nálada. Ne že by sem tam něco nezaskřípalo, ale tak to před premiérou bývá.

Přejme Kytici, aby se na podzim rozvila a voněla tak omamně, jako pamětníkům ta původní. Semafor má za sebou krásnou sezónu, v niž diváky potěšil inscenacemi jako byl vzpomínkový kabaret Šlitr s námi (a zlý pryč), recesistická komedie Já jsem otec Bemle či retro revue Dnes večer v hotelu Modrá hvězda.

Padesátá sezóna končí, ať žije ta jednapadesátá!