Kylián vyzval šest tanečníků skvělé techniky a interpretačních kvalit, Natašu Novotnou, Coru  Bos-Kroeseovou, Rei Watanabe, Václava Kuneše, Davida Krugela a Michaela Schumachera, který je i spoluautorem choreografie, k nevšednímu pohybovému zadání.

V podivném, bílém, starobyle působícím prostoru s náznakem ruského salónu se postavy objeví v dobových kostýmech jako na fotografii. V neuvěřitelně zpomaleném pohybu se rozvíjí několik vztahů, několik dialogů. Pomalé sekvence nudné zábavy: pánové hrají karty, dáma popíjí šampaňské, dívka čte, muž s ní chce navázat rozhovor.

Ve třech různých rovinách se ve fotograficky detailních gestech rozvine čechovovské psychodrama. Za vším tím počínáním je jasná touha po sblížení, sexu, vytržení ze samoty až na hranici zvrácenosti.

Nicméně zákulisí vztahů i souvztahů se zamotává v rytmu postupně až zrychlených, křečovitých surrealistických obrazů a vychylování z osy normálního chápání. Více než kdy jindy nás Jiří Kylián nutí k přemýšlení o tom, odkud jdeme a kam chceme dojít. Dirk Haubrich v minimalisticky užívaných tónech zvyšuje napětí emocionálního náboje i frustrace.