Podobný byl i dramaturgický záměr – spojit klasiku blízkou Honeckově srdci s díly českých skladatelů, která v postavení hlavního hostujícího dirigenta bude muset ovládat mnohem více než doposud.

Ve druhém programu minulý týden spojil Brahmse a Dvořákovu Symfonii č. 6 D dur. Brahms je Honeckovi blíže, a tak i Dvořákova Šestá zněla spíše brahmsovsky, i když furiant v Scherzu měl již slovanskou vášnivost.

Klavírista Lars Vogt

Po letech jsme v Praze uvítali i bývalého laureáta Concertina Praga, německého klavíristu Larse Vogta, v Brahmsově Koncertu č. 1 d moll. Přesvědčil vynikající souhrou s orchestrem, navíc je Vogt velice temperamentní, takže posluchači měli občas starost, aby nespadl ze židličky. Publiku se jeho výkon líbil, a tak si vynutilo přídavek: Chopinovo Nokturno cis moll. Jak Vogt, tak i Banseová (se Straussovými Čtyřmi písněmi) byli přínosem.