Někteří chápou její dílo jako mezník v ženské emancipaci. Nobelovu cenu získala za „epiku ženské zkušenosti, která se skepticismem, zápalem a vizionářskou silou podrobuje zkoumání rozdělený svět“ (citace ze zdůvodnění Švédské akademie).

Zařadit však Lessingovou výhradně do takzvané feministické literatury by bylo krátkozraké. V povídkách se věnuje ženskému nitru stejně jako mužskému – v příběhu lovce žen, jenž se za žádných okolností nedokáže smířit s prohrou (Jedna z vyvolených), nebo v próze o třech rozdílných mužích, z nichž nejmladšímu snílkovi uštědří první ránu cizí žena (Žena na střeše).

Na pozadí příběhu vždy stojí muž

A i když je protagonistkou žena, na pozadí vždy stojí muž, jehož pohnutky vykresluje neméně citlivě – například u postavy osamělého farmáře, kterého vyburcuje k životu letmé setkání se sousedovou dceruškou (Nový soused), nebo manžel z rozpadajícího se manželství v tragické povídce Pokoj číslo devatenáct.

Lessingová patří k prozaikům, jejichž tvorbu ovlivňuje vlastní osud. Narodila se do koloniálního světa. Otec ve snaze zbohatnout přesídlil celou rodinu do Jižní Rhodésie (Zimbabwe), kde Doris navštěvovala klášterní školu. Dvakrát se rozvedla a potom odešla do Londýna, kde byla několik let členkou komunistické strany.

Právě africký žár a mlha britské metropole hrají výraznou roli v jejím díle. Prolínání reality takzvané civilizace s atmosférou farem na okraji pouště mu dodává jedinečnost. Autorka s sebou nese bolestné poznání rozdílů mezi lidmi, přestože jsou ve skutečnosti stejní. Všichni na světě prožívají vnitřní dramata i chvíle uspokojení. Jakýkoli život má smysl.

Proto se spisovatelka mezi líčením lidských trápení najednou zaměří na brouky valící se Sisyfovským úsilím kuličku hnoje (povídka Pod žhnoucím sluncem). Sílu věčnosti je možné ucítit spíš z instinktu hmyzu než z pohybu akcií.

Lessingovou charakterizuje minimalistický styl

V tématu každé povídky lze nalézt paralelu se současným světem. Kniha působí nadčasovým dojmem. A jak by ne – mezilidské vztahy a hledání vlastní identity jsou pro čtenáře stále aktuální. Navíc autorka dokáže na malém prostoru rozehrát velké drama. Psychologii postav rozpracovává do detailu.

Hlavní roli často hraje pocit odcizení se svému okolí i sobě samé, ubíjející všednost či ztráta mnohaleté jistoty. Jednoduchý a srozumitelný jazyk znásobuje přesvědčivost. Lessingovou charakterizuje minimalistický styl, který nechává dost prostoru pro fantazii.

Doris Lessingová: Muž a dvě ženy
Vydal Euromedia Group, 2008, 336 stran