Dlouho před vydáním desky jste se prosadil s písničkou Ztrácíš, která se stala hitem. Jak se to „bezejmennému“ zpěvákovi povedlo?

Byl to jednoduchý příběh. Skládal jsem písničky a měl jsem sen, že je budou hrát. Potom jsem chodil po sponzorech a sháněl peníze, abych je mohl natočit. Čtyři první kousky jsem poslal Martinovi Červinkovi z gramofonové firmy a on mi napsal, že se mu to líbí. Přišel ke mně domů, já mu písničky zahrál a on mi pak loni 24. prosince večer volal na půlnoční mši, že se mnou má další plány a budeme točit desku.

První profesionální nahrávky jsme udělali v lednu s producentem Martinem Ledvinou. Ten vzal písničku Ztrácíš, šel do rádií a řekl hudebním dramaturgům, že má pocit, že je to hit. Oni se toho chytli. Všechno to bylo docela rychlé.

Co bylo předtím?

Odmalička jsem hrál klasickou hudbu na piáno a zúčastňoval se různých soutěží. Pak jsem se dostal k bigbítu, začal jsem hrát i na bicí, kytaru i baskytaru. Když přišel na konzervatoř, dostal jsem chuť zpívat, protože jsem zjistil, že mě to baví. Našel jsem se v tom.

Velký trénink bylo hraní v pražských hotelových barech. Když nebyli lidé, skládal jsem si tam své věci. Všechny peníze, které jsem vydělal, jsem vrazil do hudby. Nikdy jsem ale své nahrávky nikomu nenabízel, netlačil jsem je. Věděl jsem, že ať se stane cokoli, zůstanu u hudby.

Odkud pocházíte?

Ze Železné Rudy. Od patnácti let jsem ale v Praze.

Vzpomenete si na impuls, který dal podnět k tomu, abyste napsal skladbu Ztrácíš?

Mám ve svém repertoáru spoustu písniček, za kterými si stojím, ale nejsem si jist, že by je lidi masově ocenili. Jsou hodně osobní a třeba přijde čas, kdy je vytáhnu. Ztrácíš je nejsilnější skladba, jakou jsem kdy složil. Zažíval jsem svou největší lásku a problémy s ní spojené. Napsal jsem ji asi před rokem a půl. Ta dívka, pro kterou je, na ni reagovala pozitivně. Slyšela ji brzy po tom, co písnička vznikla.

Podoba slovesa „ztrácet“ je ve vašich textech několikrát. Proč?

To jsem zjistil až ve chvíli, kdy byla deska nahraná a já si ji poslechl v klidu. Je to asi pocit, který je pro mě důležitý. Možná je to o tom, jak jsem se ztrácel v Praze, možná je to o vztazích. Já se ztrácím často, ale naštěstí jsem se zatím vždycky našel.

Nebojíte se, že se za hitem Ztrácíš ztratí další písničky z desky?

Z toho strach nemám. Ztrácíš je sice nejsilnější písnička, ale mám pocit, že tam jsou i další podobně silné. Lidi, kteří dělají v rádiích, mi tvrdí, že na té desce je sedm singlů. To je dobrá zpráva. Mými favority jsou například Pohádky a Chtíč. Chtíč je dost depresivní. Je o kamarádce, která se ufetovala.