Článek
UNESCO v minulých dnech zveřejnilo zprávu, která kritizuje postup pražského magistrátu ve věci schválení výstavby mrakodrapů na Pankráci. Svoji výškou (80 a 104 metrů) by podle mezinárodní organizace, které je Česká republika členem od roku 1993, ohrožovala vzhled hlavního města.
Metodika výškové zástavby bude v únoru
Unesco rovněž doporučilo vypracování metodiky výškové zástavby, která Praze stále chybí. „My se doporučení UNESCO budeme určitě řídit, metodiku výškové zástavby a další studie, které se toho týkají, vypracujeme do února příštího roku,“ říká Jan Kněžínek, ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu magistrátu. „Nadále s nimi budeme spolupracovat, u výškových budov budeme materiály posílat do jejich centrály k diskuzi,“ dodává Kněžínek.
Ten by se měl sejít v září se zástupci ministerstva kultury a zvolit další postup v případě pankráckých budov. UNESCO bude celý proces sledovat a za rok by ho mělo znovu vyhodnotit.
K zastáncům mrakodrapů patří třeba architekt Jan Fišer: „UNESCO k tomu určitě má co říct, ale bral bych to opravdu jen jako doporučení. K dalším postihům podle mě nedojde.“ Podobný názor má i architekt Jan Aulík: „Budovy na Pankráci spíš vzhled korigují než ničí. Požadavek UNESCA na výšku 60 až 70 metrů je podle mě nesmyslný, i když takhle širokou diskusi samozřejmě vítám.“
Mrakodrapy na Pankráci nejsou jedinou pražskou problematickou budovou. Další je i chystaný komplex ve Spálené ulici, který je plánován o šest a půl metru vyšší, než schválil Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Proti se postavil i NPÚ, a přesto byla stavba magistrálním odborem kultury schválena. „Ano, to je dobrý nápad, pošleme UNESCO k vyjádření i tu budovu na Národní třídě,“ reagoval na dotaz Práva Kněžínek.
UNESCO může Prahu přeřadit k africkým parkům
„UNESCO zpravidla nepíše výzvy k okamžitému zastavení stavby, spíše se snaží vydávat doporučení,“ říká Kučová z NPÚ. „Pokud ta nejsou brána v potaz, může následovat zařazení mezi památky v ohrožení, celý stát se tím stane nedůvěryhodný. Je to signál, že se o své památky neumí postarat,“ říká.
„Na tom seznamu zůstávají památky i několik let, to je případ třeba některých národních parků v Africe. Pak teprve připadá v úvahu vyškrtnutí, což se za ta dlouhá desetiletí stalo jen jedenkrát, v případě Ománu, kdy byly vyčerpány už všechny formy apelů i finanční pomoci,“ dodává Kučová.
„Vyřazení ze seznamu UNESCA je absolutní nesmysl. To opravdu nehrozí. To by se stalo, pro příklad, kdybychom zbourali Masarykovo nádraží a na stejném místě postavili budovu ne vysokou sto metrů, ale aspoň sto třicet metrů,“ reaguje Kněžínek.