Unikátní je tato časosběrná kolekce rozhovorů především z jednoho důvodu: newyorský režisér, scenárista, dramatik, spisovatel a herec je znám nechutí k novinářům a propagaci své práce. Nerad hovoří o svých filmech i natáčení. Kdežto tady se, i díky tomu, že ho s Laxem pojí dlouholeté přátelství, rozpovídal.

Jaký je tedy Woody Allen? Je to ten protivný, neurotický intelektuál, jak ho známe z Annie Hallové? Kupodivu ne. V odpovědích působí uvážlivě, nijak zvlášť rozlítaně, má zdravý pohled na svou tvorbu, netrpí sice přehnaným sebevědomým, ale ani se nepodceňuje. Je i docela usedle vtipný. V knize se vrací z různých úhlů ke všem svým snímkům. Mluví o komicích, kteří ho na začátku kariéry utvářeli, o přístupu k příběhům, které chce vyprávět, o svém dětství i o Bergmanovi i Hitchcockovi.

Mimo jiné Allenův životopisec Eric Lax se v otázkách vyhýbá osidlům bulváru, vyniká dokonalou znalostí jeho tvorby, ale nezastírá ani svůj obdiv k ní. Občas by nezaškodila kontroverznější otázka, i proto, že se ostřejším soudům sám Allen vyhýbá.

Šťastným nápadem nebylo ani rozdělit útržky rozhovorů do kapitol podle jednotlivých aspektů filmové tvorby (např. Nápad, Psaní, Režie). Allen se totiž často opakuje, mluví na více místech o tom samém. Lepším řešením by jistě bylo zveřejnit rozhovory celé, jak šly za sebou v čase, a nepodceňovat čtenáře, že si věci nedokáže propojit sám. České vydání pak sice nemá úplně špatný překlad, ale přeci jenom zamrzí, že nebyl svěřen některému z dvorních Allenových překladatelů - Daně Hábové nebo Michaelu Žantovskému, kteří by jeho způsob mluvy i uvažování dokázali vystihnout určitě lépe.

Eric Lax: Woody Allen: Hovory o filmu (1971-2007)
Portál, přeložila Hana Loupová, 392 stran, 455 Kč