Co zahrajete v Ostravě?

Ve srovnání s dobou před pár lety jsou nynější vystoupení profesionálnější, lépe zorganizovaná. Minulý rok jsme odehráli na sedmdesát koncertů, některé velmi dobré, některé jen dobré, což je slušný průměr. Dříve těch dobrých bývalo jen několik, takže ten podíl dobrých vzrostl.

Jak vzpomínáte na doby, kdy byl „madchester“, jak se scéně říkalo, ve středu zájmu?

Takhle jí říkal tisk, my ji tak nenazývali a připadalo nám to docela legrační. Ale byla to zábava. Byl jsem hodně mladý, jsem nejmladší v kapele, takže jsem se snažil všechno pozorovat. Učil jsem se a následoval ostatní. Byly to dobré časy, užívali jsme si to, i když jsme udělali taky pár kroků zpět. Naneštěstí zkrachovaly Factory Records, což nás dostalo do obtížné situace – i finančně, ale jinak to bylo dobré, byla to zábava.

Cítili jste se nějak spojeni s taneční scénou?

Chodili jsme na party, protože jsme tam měli vstup i drinky zdarma a ještě nám platili taxíky, abychom se dostali domů. V osmdesátých letech byly kluby studené a zvuk byl hrozný. A tam jsme se dostali k chicagským houseovým DJ’s a úplně jsme tomu propadli.

Poslouchali jsme taneční hudbu ještě před tím, než byla populární. Poslouchali jsme ji hodně, když jsme nahrávali Bummed, naše druhé album. Jeli jsme v ní, ale její prvky jsme nepoužívali vědomě. Když jsme skládali, tak jsme si neřekli, že píšeme taneční hudbu, do hudby to pronikalo nevědomky. Vycházeli jsme z northern soulu a punku.

Proč jste hudebníkem?

Byl to vlastně omyl. Když se zakládala kapela, tak jsem ještě byl ve škole a hrál jsem fotbal. Sestra zpěváka Shauna Rydera byla se mnou ve třídě. Jednou mi řekla, že zrovna založili kapelu a ať jdu s nimi. A já šel, i když mě bavil fotbal. A pořád bych radši hrál fotbal, je to mnohem jednodušší. Ale možná je to otázka úrovně, na kterou se dostanete.

Komu v kopané fandíte?

Přirozeně Manchesteru United. Vyrůstal jsem na západě Manchesteru, hned vedle fotbalového stadiónu, takže je to jediný tým, kterému jsem mohl fandit.

Co plánujete dál?

V tuto chvíli jsem zrovna ve studiu. Máme už sedm písní, tedy půlku nového alba, které vyjde v příštím roce. Bude odlišné od naší poslední desky, protože ta byla hodně lo-fi.