Zrušeno muselo být závěrečné představení francouzského souboru Käfig, a tak pražský program uzavíral třetí večer Evropské taneční laboratoře se satirickým představením Petry Fornayové Hlbinné porušenie epidermy, jež po krátkém úvodním tanci dlouze vyprávěla, co všechno musí „moderní žena“ dělat pro tělíčko, aby bylo krásné a neprojevoval se na něm věk.

Na osmnáct představení přišlo v metropoli přes 5000 lidí. Vrcholem festivalu bylo vystoupení izraelského souboru Kibbutz Contemporary Dance nazvané Ekodoom. Vystoupení v Hudebním divadle v Karlíně bylo zcela vyprodané. Celková čísla nejsou známa, protože v regionech festival pokračuje do 25. června. Zájem však bude určitě vyšší než loni.

Přesahy k mnoha žánrům

I z okleštěného programu ale bylo patrné, že festival nechce zůstávat jen u čistého moderního tance, ale snaží se o jeho spojení s dalšími žánry. Tuto tendenci už naznačilo úvodní představení švýcarského souboru Öff Öff Orbite, které je spíše možné považovat za akrobatické než taneční. Performeři vystupovali na dvou rotujících ramenech ve výši patnácti metrů nad zemí.

I vynikající představení Holeulone o sisyfovském zápasu člověka s vlastními schopnostmi vtipně využívalo animovanou projekci. Dva muži, kteří se od sebe nemohli oddělit, spolu zápolili na ploše, kam dopadla projekce.

Hledání nových témat

Zajímavé bylo představení souboru Double C, které ukazovalo, jak rozdílný mají k tanci, ale i k životu a k pohybu přístup Evropané a Číňané. Reflex stavěl na kontrastu evropské volnosti a spontaneity s asijskou zálibou v pomalých pohybech a radosti z drilu více než na zpodobnění impulzivní reakce na náhodné podněty. Současně ale ukazoval jeden z problémů současného tance – hledání podstatných klíčových témat.

Mnozí choreografové jako by žili v uzavřeném světě a zabývali se jen vlastními problémy, takže se jim nedaří oslovit širší divácké vrstvy.

Jubileum také ukázalo, jak moc se toho ve vnímání tance za dvacet let – také díky festivalu – změnilo. Samotná fascinace něčím novým, tedy soudobým tancem, pominula, nároky na kvalitu představení rostou. Vývoj je nejvíce vidět na tuzemských zástupcích. Zatímco před dvaceti lety nabízel festival jen zahraniční soubory, v posledních letech se jeho nedílnou součástí stala i vystoupení tuzemských tanečníků.