Datum na první pohled zrovna asociaci na Anglii nevyvolává. Právě onoho dne však měl odjet hrdina filmu Tomáš (stejně jako tehdy jezdili mnozí studenti) na jahodovou brigádu, která vynášela valuty i zdokonalení v jazyce anglickém.

Jenže přijely tanky a Tomáš do Anglie neodjel. Místo toho se vypravil s jistou Táňou na chatu u Davle, kde se doufal věnovat vzdělávání ve zcela jiném oboru, než je výuka cizích jazyků a kde se právě natáčel americký válečný film Most u Remagenu. No a já jsem se vypravila za jeho rodiči a babičkou, kteří v onom bytě na Hanspaulce řešili nutnost „válečných“ zásob a možnosti odboje. Stačilo pár dialogů, abych pochopila, že to s jedním ani s druhým nebylo příliš horké.

Viktor Preiss, který hraje ve filmu tatínka

„Ano, je to zvláštní pocit, vrátit se dnes do onoho dne, když už dávno víme, jak to bylo dál a jak to dopadlo,“ potvrzuje Viktor Preiss, který hraje ve filmu tatínka, a má z té role viditelnou radost.

Pavla už zase plakala „Je to osud naprosto čítankový pro generaci, která svobody moc neužila. Vím, že tatínek bude mít zase problémy a že nejspíš stráví léta v podřadné práci, i když o tom už film nevypráví,“ říká Preiss a přiznává, že scénář mu zavoněl i nostalgií.

Preiss měl ve filmu stejnou jawu jako měl tenkrát sám

„Ne po té době, ale po mládí. Bylo mi tehdy právě tolik, kolik je teď Ivanu Luptákovi, který hraje mého syna, a podvědomě jsem se do toho věku vracel. Dokonce jsem vyslovil přání, zda bych mohl Tomáše vézt na nádraží na motorce s lodičkou, a ne v autě, jak bylo psáno ve scénáři. Splnili mi to, sehnali přesně takovou jawu, jakou jsem tenkrát měl i já, a když jsem tu starou známou uviděl, byl jsem dojatý vzpomínkou na úplně vlasteneckou hrdost, jakou jsme tehdy nad českou červenou kráskou cítili.“

Maminku hraje Pavla Tomicová, která právě dokončila scénu a s výčitkou „Všichni hrajou radostně, a já tam furt brečím“ se obrací na Vladimíra Drhu. „No jo, zase už dneska plakala, ona je taková citlivá,“ potvrzuje s vážnou tváří Drha a pak se oba rozesmějí, protože navzdory slzám je právě Tomicová tou, kdo vnáší do příběhu spíš tragického humor a nadhled.

„Nechci to zakřiknout, ještě jsme film neviděli, ale myslím, že Pavla má dar cítit situace, nemusí tlačit na pilu, aby tragiku odlehčila komickými prvky,“ říká Viktor Preiss o své partnerce. Té prolínání tragiky a komiky náramně vyhovuje.

„Je to točené tak, že se na hraně tragických událostí dějí věci, které působí komicky, a to mě baví,“ říká Tomicová a dodává: „Já si z té doby nepamatuji nic než to, že jsem se těšila do 1. třídy. Rodiče se snažili, abychom to tragické nevnímali.“

Film je spíš o rodinných vztazích než o společenských událostech

„Líbí se mi, že i film je spíš o rodinných vztazích než o společenských událostech, protože samozřejmě každá taková událost se do těch vztahů promítne, a to stačí. Základním principem mojí role je věta: Tak já ňák nevím, co mám dělat. Myslím, že to je hodně příznačné,“ říká Tomicová.

Na mou poznámku, že to ví nejspíš v každé rodině nejlépe babička, se smíchem odpovídá její představitelka Nina Divíšková: „Bodejť, zvlášť taková komunisticky věřící babička, jakou v tom filmu hraji já.“

Přestože spolu Preiss a Tomicová hrají v divadle, nepřipadá mi rodina prvoplánově a očekávatelně obsazená. „Však se také obsazení rodilo poměrně komplikovaným porodem,“ říká Vladimír Drha.

Nina Divíšková je dokonalá

„Nejdřív jsem věděl, že maminku má hrát Pavla, ale představoval jsem si k ní mladšího partnera, než je Viktor. Ten měl hrát jinou roli. Ale když pak muselo několik herců z různých důvodů odstoupit a Viktorovi se role líbila, řekl jsem si, vlastně proč ne? Teď to považuji za ideální volbu stejně jako Ninu Divíškovou, kterou jsme jako babičku také obsazovali na poslední chvíli. Je dokonalá, naprosto přesná, a má tolik energie, že jí závidím,“ vzpomíná Drha.

Ivan Lupták, který hraje Tomáše, dnes sice netočí, ale přišel se na Hanspaulku podívat. „Mám svou filmovou rodinu moc rád, líbí se mi, jak je napsaný táta, jak je máma vtipná a babička všechno glosuje.“

„Škoda že je víc neužiju, oni jsou po celý film v Praze, já trávím velkou část v Davli. Ale jsou to skvělí herci, jsem vděčný za každou chvíli, kdy jsem s nimi mohl už při své první filmové roli být a hrát,“ říká.