Jestliže trip-hop je něco, co se zrodilo ve Velké Británii z hip-hopu za pravděpodobné asistence hromady drog, pak Portishead už nejsou moc trip-hopoví. Co tedy na desce Third hrají? Hlavně extrémně divný psychedelický folk, nadškatulkový zvukový experiment, který vás buď příšerně naštve, nebo na určitou dobu nadchne.

Portishead se tu poctivě snaží dělat umění, nikoliv hezké písničky. Albem se táhne totálně rozsypaný rytmus, od kterého skutečně nelze očekávat nějakou chytlavost, a přesto se může stát návykovou záležitostí. Náladotvorné jsou industriální zvuky a pazvuky, které někdy doplňuje až k nesnesitelnosti zkreslená a nařvaná kytara.

Vůbec nejdrásavější je tragická rozervanost obsažená ve zpěvu, nebo spíše kvílení, které se nad tím vším klene. Skupině se na desce Third podařilo vytvořit velmi invenční soundtrack k sebevraždě, takže pozor, kdy a kde to posloucháte.

Portishead: Thrid, Universal 2008