Sham 69 patří ke spoluzakladatelům žánru, dohromady se dali před 31 lety. Od svých souputníků se hodně lišili, v kapele nebyl ani jeden středostavovský student umělecké školy, ale samí dělníci. To se také odráželo v názorech, která nebyly vyhraněně anarchistické ani levicové. Se svými přímočarými názory a despektem k politice, zejména k revoluční, skupina přitáhla hodně skinheadů a stála u zrodu stylu Oi! Přispěla k tomu i stavba písniček, které měly jasný tah na bránu, výrazné melodie i zapamatovatelné slogany.

Kytarista Dave Parsons však popírá, že byli kapelou příznivců extrémní pravice: „Sham 69 vždycky dávali jasně najevo, že nejsou politickou kapelou, nepodporují ani pravici, ani levici, ani střední třídu. Jednou z největších věcí na punku bylo, že vám říkal, abyste se stal osobností, individualitou. Být punkrocker znamená myslet a jednat sám za sebe. Můžeš poslouchat klasiku, být na to pyšný a současně být punker. Já třeba chodím na folk. Lidi, který říkají, co mám dělat, jak se oblíkat a co mám poslouchat, nepochopili podstatu punku.“

Parsons se nezříká ani pravice: „Řada věcí, které říkají pravicový politici jsou skvělé, ale současně taky říkají hodně hovadin. A stejně je to s levicovými.“

Skutečnost, že se na koncertech kapely scházeli příznivci ultrapravice, nepopírá, má pro to ale vysvětlení, byť poněkud bizarní: „Národní fronta posílala své příznivce nejen na fotbalové zápasy, ale i na naše koncerty a když došlo k bitkám, vypadalo to, že je vyvolávají všichni skini, ale taky existovalo silné skinheadské hnutí proti nacistům.“ Parsons se opakovaně distancoval od fašizující britské Národní fronty.