Článek
Michele má v sobě něco z Lauryn Hill, něco z Amy Winehouse a možná i špetku Norah Jones. Její tiché, pokorné skladby v sobě skrývají obrovskou energii, ale zpěvačka působí uvolněně, jakoby si jen tak pro radost broukala někde v koupelně.
Úspěch nezaručuje jen jemný sexy hlásek, je to také vyváženost pěveckého projevu a samozřejmě dokonalý zvuk skladeb, které nejsou přeplácané různými samply. Vše je dokonale funkční.
Některé písně jsou téměř akustické a připomínají dřevní jazz, jiné zase soul 60. let a některé to vše velmi poučeně míchají s hip-hopem ve stylu Lauryn Hill a Mary J. Blige. Tahle deska nemůže nudit ani po dvacátém poslechu. Michele dokáže být romantická, dětská, smyslná i malinko drsnější, neustále překvapuje.
V Americe se proslavila, když doprovázela na turné zpěvačku India Arie. "India mě slyšela zpívat ve Village Underground v New Yorku, první noc přišla za mnou do zákulisí a nabídla mi, abych jí dělala předskokana," říká Chrisette Michele. Krátce poté začala pracovat na první desce. Jak dodává, skládá už od dvanácti let, takže plnohodnotné LP měla v podstatě hotové dříve, než získala smlouvu u Def Jam.
Chrisette Michele: I Am, Def Jam 2008