Článek
Nikdo nezjistil, kdo byli jeho rodiče. Postarali se o něj dobří lidé ze Smithovillu V. V deseti utekl a stal se kovbojem, kočovným obchodníkem, kuchtíkem na parníku, nakonec číšníkem Pullmannových vozů pacifické dráhy.
Tam na sebe upozornil tím, že přivedl policii na stopu vraha bohatého cestujícího z Chicaga, zločinci navíc nedovolil nikam utéci. Milionářovi příbuzní věnovali šestnáctiletému mladíkovi z vděčnosti 100 tisíc dolarů, které použil na doplnění svého vzdělání.
Celý tucet případů, které řeší Clifton sám nebo s neteří Betsi, která jinak vypomáhala paní Cliftonové v kuchyni, nabízejí jednoduché detektivní příběhy. Vraždy, loupežné vraždy, podivné pokusy na zvířatech i lidech, jimž jde smrt v patách, to vše řeší vnímavý detektiv, jehož intuice nikdy nezklame.
Jednoduchý děj vítězí
Kdo by hledal pečlivě vykreslené charaktery, bude zklamán, kdo se chce potěšit jednoduchým dějem, v němž dobro vždy vítězí nad zlem, bude potěšen.
V dobách, kdy byla literatura brána vážně, byly populární "cliftonky", jichž v letech 1902 až 1910 vyšly víc než tři stovky, dávány za vzor jako příklad brakové, úpadkové tvorby.
Podobně jako známé příběhy Nicka Cartera či Romány do kapsy neboli rodokapsy. Teprve s postupem času se zjistilo, že rodokapsy psali budoucí mistři české prózy, jako třeba Vladimír Neff.
Není důležité, že jsou neznámí Cliftonovi duchovní otcové. Jak píše v doslovu literární vědec Otakar Chaloupka, jsou za ně pokládáni herec, režisér a dramatik Jaroslav Pulda (1870-1926) nebo Alfons Bohumil Šťastný (1866-1922). Ať ten, či onen, chtěli zůstat v anonymitě stejně jako detektivovi fiktivní rodiče.
Léon Clifton se vrací
CZ Books, s.r.o., ilustrace Alois Křesala, 315 stran