Článek
Vydání alba jste dost dlouho odsouvala a tvrdila, že s ním ještě nejste spokojená. Nyní už jste?
Říkala jsem, že pokud desku vydám, musím s ní být spokojená. Samozřejmě ještě vidím nějaké rezervy, ale to je dobře, protože příště budu vědět, kde začít. Mám radost, že deska vznikla. Je pro mě hodně důležitá.
Jaké jsou ty rezervy, o nichž víte?
Jde spíš o postup, jak se k písničkám dostat. Získala jsem lepší představu o práci a jsem mnohem zkušenější. S odstupem krátkého času ale na něco nahlížím trochu jinak, byť to není nic zásadního. Každá skladba může být napsána mnoha způsoby a já se rozhodla pro podobu, která je na desce.
Proč je pro vás deska tolik důležitá?
Většina písniček je mých a jsem přesvědčena, že se jako autorka mám pořád kam vyvíjet. Potřebovala jsem připravit album a na základě pocitu z něho si říct, že mám důvod pokračovat dál, na jakékoli úrovni. Nyní u mě došlo v tomto ohledu k určitému naplnění, splnila jsem si sen, za kterým jsem šla.
Vyjma čtyř textů jsou ostatní vaše. Jsou pocity v nich momentální?
Texty jsou pro mě větší oříšek než muzika, v níž se cítím přirozeněji. Proto upřímně říkám, že z mého pohledu stojí v porovnání s hudbou níž. Některé texty vznikly na základě momentálního pocitu, například Desetina, Poplach nebo Slib mi dej. Malou mořskou vílu jsme psali s Michalem Hrůzou a vznikala také na základě momentálního pocitu, ovšem to bylo před rokem. V Jiném snu se zase dívám do minulosti, ale to je jediný takto pojatý text.
Neodhalila jste se v textech příliš?
Toho se nebojím. Myslím, že pokud mám dělat hudbu, měla by druhá strana, tedy posluchač, vědět, co jsem zač. Proto se deska jmenuje Dotyk, vpouštím někoho do své hlavy. Dávám lidem nahlédnout do sebe, aby věděli, koho poslouchají. Nemám pocit, že bych se nedokázala bránit případnému útoku na své pocity a na svou osobu.
Překvapuje mě, že jste ve svých teprve dvaceti letech získala k lidem takovou důvěru.
Vznikalo to spontánně. Byla to pro mě jasná volba: pokud mám psát písničky, pak o věcech, které se mě týkají. Píšu o skutečnosti, o věcech v sobě i o tom, jak se vyvíjím. Konkrétně o tom zase tolik nepřemýšlím.
Vaše deska není příliš hitová. Cítíte to také?
Neumím tyhle pojmy dost dobře zařadit. Nevím ani pořádně, co to znamená být hitová nebo komerční. Písničky jsem nepsala jako hity. Naslouchala jsem sama sobě a snažila se z toho vyjít s dobrým pocitem. Možná tam nejsou jasné melodie a je pravda, že tam nejsou ani jasné slogany. Já ale hledala kouzlo obyčejných slov. Na slogany nemám mozek a nejsou pro mě důležité. Zajímá mě to, co se v textu odehrává.