Hlavní obsah

Rozpínavý zvuk Incubus

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vystoupení americké skupiny Incubus zacelilo v neděli v pražské Lucerně mezeru v českém koncertním menu. Formace, které se na konci devadesátých let podílely na růstu tzv. nu-metalu, se vyšvihly ze špinavých klubů na stadióny a jejich alba okupují přední místa hitparád, k nám žel cestu často nenacházejí.

Článek

Na tuzemskou premiéru Incubus čekala naplněná Lucerna i se svým nedýchatelnem, diváci zahřátí dobrým setem londýnské předkapely The Duke Spirit a vyzbrojeni znalostí tvorby. Reagovali nejen na nové skladby, ale též na doteky s minulostí, jichž si kvinteto pocitově užívalo více, než představování loňské desky Light Grenades.

Přitom mají být na co hrdí. Už úvod koncertu obnažil současnou sílu kapely. Dravost, chytrost a melodičnost, dobře zabalené do provokativního zvuku. Pódiu kraloval s vzezřením chlapce skvělý zpěvák Brandon Boyd, jenž bezpečně odzpíval všechny zákeřnosti, které v písních jsou.

Zdatně mu sekundoval především šikovný kytarista Michael Einziger, který v jednu chvíli sáhl po baskytaře a hrál na ni jako na kytaru, čímž docílil zajímavého drnčivého zvuku. Incubus nabídli vynikající koncert, horký a současný. Škoda jen, že v závěru sáhli po zdlouhavé improvizaci, při níž si užívali jako muzikanti, neobstáli však jako hostitelé. Nebýt toho, mohly v Lucerně zaznít ještě dvě skvělé písničky navíc. Ačkoli - takhle to byli celiství Incubus.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám