Jako téma určil Hvorecký hrdinovi víc než dvousetstránkového románu útěk - ostatně právě útěk je slovo, kterému rozumějí postavy většiny autorů edice Fresh: Šimon Šafránek, Jan Cempírek, Jaroslav Rudiš & Petr Pýcha nebo David Jan Žák vysílají, resp. vyhánějí svá alter ega do světa na zkušenou, přičemž jejich cesta nezačíná ani nekončí - záhy se sama stává cílem.

Stejně tak v případě Plyše, prózy vsazené do blízké budoucnosti a opentlené prvky sci-fi: titulní postava, fotograf Irvin Mirsky, v dětství znásilňovaný homosexuálním knězem a žijící ve stínu staršího bratra, jenž zemřel při porodu, podniká jakousi putovní autoterapii, která ho má zbavit závislosti na virtuální pornografii. Jeho zaměstnání je pro text klíčové - právě od rivality skutečnosti a jejích obrazů se odvíjí základní napětí knihy.

Hvorecký svého "internetového kamikadze" nejprve zažene na rok a půl do divočiny, načež ho vrhne do náruče monstrózního německého velkoměsta, v němž Mirsky -v lynchovsky iracionální scéně -poznává osudovou lásku: ženu dvojí identity, virtuální děvku Eriku a skutečnou novinářku Linu.

Láska místo elektřiny

S její pomocí a s prozřetelností, která na dlouhé týdny vyhodí v celé metropoli proud, pak organizuje masový návrat na stromy. Jejich mantrou se stává "Láska místo elektřiny" a jejich cílem odprogramování civilizací a konzumem zblblého obyvatelstva. Strach ze svobody je ale silnější - a Mirsky prchá: před milenkou, před znovu nahozenou elektřinou, před obrazy, které přeskakují z jeho podvědomí do reality. A město se probouzí do krásného nového virtuálního dne...

Není sporu, že Hvorecký prózou Plyš otvírá podstatné téma současnosti: téma paralelního života, který nabízí internet, téma světa, jenž "se změnil ve fotografii". Příběh, který spisovatel vystavěl, je živý v několika klíčových obrazech či dialozích (setkání s Linou, rozklad tmou zatopeného města), ale zároveň se mnohdy ztrácí pod silnými nánosy popisnosti. Stejně tak reklamně kluzký a rutinně chladný styl psaní prozrazují, že autor má se svým hrdinou minimálně jedno společné. Také on radši volí pohodlně konzumovatelný obraz než utkání s nevypočitatelnou skutečností.

Michal Hvorecký: Plyš, přeložila Martina Šulcková, Labyrint, Praha 2006