"Měl jsem v ročníku studentů režie na brněnské JAMU dva talentované žáky. Jeden, a jeho jméno neprozradím, aby se neurazil, to asi s divadlem dotáhne v popularitě daleko," uvažoval o své pedagogické činnosti nový režisér Klicperova divadla Arnošt Goldflam. "Ten druhý - Vilo - možná posune divadelní myšlení zase jednou pořádně dopředu. A nebo ho nepříznivé okolnosti třeba zadusí. Nevím. Musí si to ale ještě v hlavě sám pořádně srovnat."

Sonety jak struny přepjaté

Překvapením je vyhrocený scénický tvar Sonetů temné lásky jen pro diváky, kteří neměli možnost sledovat Dočolomanského studentské práce a neviděli ani jeho vynikající Obraz Doriana Graye v Karlových Varech. Příkladná je jeho práce s herci. Akce promyšlená do nejmenšího pohybu a gesta, výrazová exprese, v případě Garcíi flamenková přepjatost, obrazy plné znaků, pocitů... Jako v nejlepších letech HaDivadla nebo Divadla Na okraji.

Město žije divadlem

Historické centrum Hradce žije divadlem. Přežilo i vydatnou pondělní průtrž mračen. Úterý bylo nabito kvalitními inscenacemi. Hosty festivalu uhranul Lorkův Dům Bernardy Alby režiséra Mariána Pecka a Klicperova divadla, Hubův Garderobiér Divadla Na zábradlí, brněnský Balákův Kabaret Husa a 13. prosinec, linka 9 pařížské Compagnie Axe Sud. Středa patří na Divadle evropských regionů dlouho očekávanému projektu Vladimíra Morávka Čechov Čechům.

Jeho Tři sestry, Racek a Strýček Solený budou trvat téměř devět hodin, herci se jednotlivé části budou snažit zpříjemnit divákům borščem, ruským čajem, pirožky - a diváci si budou moci podle libosti zazpívat častušky a dumky. Nebo možná stihnou o přestávkách vykouřit aspoň dýmku.