Hlavní obsah

Wenders míří do Německa, Poláci do zahraničí

Právo, Michal Procházka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Filmař a prezident Evropské filmové akademie Wim Wenders, který je autorem filmů Nebe nad Berlínem nebo Buena Vista Social Club, poutal při návštěvě soluňského filmového festivalu rozhodně největší pozornost. Jeho vystoupení před publikem se odehrávalo před beznadějně přeplněným sálem a v Řecku musel zodpovídat i zapeklité dotazy.

Článek

Všechny zajímalo, co bude dál dělat a co točit nebo jaká je budoucnost filmu. Navíc se jej Bosňané ptali, co si myslí o slavném snímku Grbavica a o Bosně, Srbové, co říká na srbské filmy a Kosovo, a Turci na EU. Wenders si ale dokázal udržet diplomatický nadhled: "Evropské filmy mají výsadu a zvláštnost, že jejich příběhy se odehrávají vždy na konkrétním místě a vycházejí z naší historie a kultury. Zatímco zápletky zábavní kinematografie mohou být zasazeny kamkoliv," vysvětlil na festivalu režisér.

Wenders dále přiznal, že se chce usadit zpátky v rodném Německu, aby se pokusil poznat zemi, která se během jeho letitého pobytu v USA proměnila.

Německý filmař by rád do Varů

"O Americe jsem už řekl všechno, co jsem chtěl," dodal filmař, který se proslavil i tím, že projel v Texasu, kde hledal mytický divoký západ, každé menší městečko. Nyní by mohl po letech natočit celovečerní film opět v Německu, zajímají jej údajně i pohádky a legendy z Krušnohoří. Právu řekl, že by se rád objevil i na karlovarském festivalu, který navštívil před lety ještě za minulého režimu.

Své kořeny nehledá pouze Wenders. Nové polské filmy dokládají, že se tam něco zajímavého děje a hýbá - to doslova. Země zažívá až kalamitní sociální situaci a nejmasovější pohyb obyvatelstva v Evropě od 50. let, jak statisíce Poláků odjíždějí za prací do Británie nebo Německa. A množí se zde i sociální dramata z průmyslových periférií, která si získávají pozornost na festivalech, jako je působivá novinka Záchrana Slawomira Fabického.

Wojtek nemá pořádnou práci, ale snaží se podporovat o něco starší Ukrajinku, která utekla s děckem do Polska. Protože rád boxuje, přijme s vyhlídkou na lepší peníze práci v ochrance místního mafiána. Ovšem netuší, že tím přijde o všechno, co dosud měl. Zajímavě se v Soluni představila islandská škola, která má v osobě Arni Olafura Asgeirssona dalšího režiséra chladných rodinných dramat s melodramatickou zápletkou, v nichž si aktéři nedovedou sdělit své pocity, ale odhalují skrytá traumata. Jeho debut Krevní pouto přibližuje situaci manžela, který náhodou zjistí, že syn není ve skutečnosti "jeho", ale jiného muže.

Režijní debut Den noc den noc představila v Soluni i nám známá americká dokumentaristka ruského původu Julia Loktevová. Jde o příběh mladé adeptky fanatické víry, která se připravuje na sebevražedný útok na Times Square. Minimalisticky sledujeme šílené přípravy na akci, stejně jako váhání mladé, asociální ženy, která si připadá trochu jako Johanka z Arku. 

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám