Hlavní obsah

Muž se srdcem mladé ženy nehrál podle pravidel

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Celkem pětkrát byl Robert Altman nominován na Oscara za nejlepší režii (naposledy před čtyřmi lety za Gosford Park), ale nikdy ji nedostal. Teď už americká akademie tu šanci nemá - cesta Roberta Altmana se v jednaosmdesáti letech v pondělí navždy uzavřela. Některé z jeho filmů se staly klasickými díly různých žánrů - od komedie přes drama a satiru po detektivku.

Článek

V roce 1970 ho proslavila černá komedie M.A.S.H. o polní nemocnici v korejské válce, za kterou získal Zlatou palmu v Cannes i Oscara za scénář. Následovaly snímky jako Nashville, Hráč, Pret-a-Porter, Kansas City. Svůj poslední film Zítra nehrajeme, jehož originální název A Prairie Home Companion vznikl podle stejnojmenné rozhlasové show, představil letos na Berlinale.

"Můj vztah k této show vznikl přes mou ženu, která byla její nadšenou posluchačkou, a byl jsem šťastný, když jsem se do tohoto prostředí mohl ponořit, protože moje práce je součást mého života," řekl tehdy režisér a dodal, že Zítra nehrajeme považuje i za politický film. "Každý film je totiž politický, protože působí přes konkrétní postavy v naprosto konkrétní době. Před rokem nebo za rok by měl určitě o něco jiné vyznění než právě v tom čase, kdy vzniká. Jen to není vždy tak patrné na první pohled, ale je to vlastně podvratnější než vysloveně politické filmy," řekl Altman.

Američtí akademici nespravedlnost nikdy neproměněné oscarové nominace za režii napravili právě letos čestným Oscarem. Předaly mu ho hvězdy Zítra nehrajeme Meryl Streepová a Lily Tomlinová a uvedly režiséra doslova smrští slov, dialogem, jaké známe právě z Altmanových filmů: "Muž, který nehrál podle pravidel a nedržel se scénářů... chce od herců spontánnost, která plyne z toho, že herec neví, co vlastně točí, co se děje. Ale Altman to ví, protože jinak by se to nedělo... dostává z nás víc zvuků a obrazů než kdokoli jiný..."

Taková slova zněla na uvítání filmaře, který se ještě tehdy, začátkem března, nehodlal loučit ani s kariérou, natož se životem. "Před 11 lety mi transplantovali srdce a dostal jsem ho od mladé ženy. Takže jsem tu vlastně brzy, mám před sebou ještě 40 let a hodlám je využít," řekl tehdy Altman, aniž mohl tušit, že slib nedodrží. Nicméně z Oscara měl radost. "Nejdřív mě to zaskočilo - když člověk dostane čestného Oscara, je to jako oznámení, že skončil. Ale pak mi došlo, když jsem si uvědomil, v jak plné jsem práci, že neskončilo nic. Tenhle Oscar jen oceňuje všechny mé filmy, oceňuje vlastně takový jeden dlouhý film," řekl při přebírání sošky a s radostí i hrdostí dodal, že nikdy nerežíroval nic, co si sám nevybral, co nechtěl dělat.

Reklama

Výběr článků

Načítám